Napětí mezi Srbskem a Kosovem je největší za poslední dekádu, varoval šéf evropské diplomacie

Kosovští Srbové začátkem listopadu opustili místa v kosovských státních institucích – včetně vlády, parlamentu, policie či soudů – na protest proti nařízení vlády v Prištině, aby používali výhradně kosovské registrační značky na svých automobilech. Od 21. listopadu chce kosovská vláda začít vydávat pokuty řidičům vozidel se značkami vydanými srbskými úřady pro kosovské okresy, po 21. dubnu 2023 má být jízda s těmito značkami nezákonná.

Borrell řekl, že odchod Srbů z kosovských institucí vytvořil vakuum, v němž „může dojít k nejhoršímu“. Obě strany by podle něj měly „projevit více flexibility“ a za pomoci jednání vyřešit své rozepře, uvedla agentura Reuters. Pokud Srbsko a Kosovo do 21. listopadu nedosáhnou dohody, „budeme na okraji nebezpečné situace“, dodal podle agentury AP šéf unijní diplomacie.

Snaha Prištiny zavést nová pravidla pro srbské registrační značky vyvolala značné napětí mezi Kosovem a Srbskem již na přelomu července a srpna. Úmysl kosovské vlády tehdy zhatila blokáda silnic a masové demonstrace, které v severním Kosovu zorganizovali tamní Srbové. Vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho proto tehdy odložila vymáhání opatření, které je ve své podstatě snahou o prosazení kosovských zákonů i v severním Kosovu, kde žijí z většiny Srbové a kde má Priština jen omezený vliv.

Srbsko i Kosovo shodně deklarují za cíl vstoupit do EU, předtím ale musí normalizovat vzájemné vztahy. Rozhovory zprostředkované EU uvázly na mrtvém bodě. „Nyní se (Srbsko a Kosovo) nacházejí na křižovatce. Musí se rozhodnout, kterou cestou se chtějí vydat. Směrem k Evropské unii, nebo k minulosti,“ řekl podle AP Borrell.

Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za nedílnou součást svého území. Válka mezi jednotkami srbské armády a kosovskoalbánskými povstalci si vyžádala asi 10 000 obětí.