Článek
Nálada lidí v Moskvě a po celém Rusku je v tuto chvíli podle filmové producentky Lisy, která si nepřála zveřejnit celé jméno, horší než obvykle. „Nálada v Moskvě a zemi je nyní extrémně pochmurná, tichá, ustrašená a beznadějná,“ řekla americké CNN 34letá Ruska. „Horizont plánování je nejnižší za celou dobu. Lidé nemají ponětí, co se stane zítra nebo za rok,“ dodala.
Ačkoli ruské obchody kvůli sankcím netrpí nedostatkem zboží a regály jsou plné, chybí v nich často západní zboží. Pokud ho lze sehnat, je velmi vzácné a drahé. „Známé značky mizí, od toaletního papíru a Coca-Coly až po oblečení,“ vysvětlila Lisa s tím, že přesto si na to lze lehce zvyknout.
„Vážně nechápu, jak toto (sankce) pomáhá řešení konfliktu, protože to zasahuje běžné lidi, ne ty, kteří ta rozhodnutí činí,“ stěžovala si Lisa.
USA uvalí sankce na síť, která opatřuje vojenské technologie pro Rusko
Za nespokojeností Rusů stojí vojenské neúspěchy a mobilizace
Nálada Rusů je už nyní kritičtější než obvykle, hodnotí situaci výzkumník z Gaidarova Institutu ekonomické politiky Sergej Javoronkov. Podle něj za to může jak „ekonomická cena“ za invazi na Ukrajinu, tak nespokojenost Rusů s tím, že navzdory tvrzením politiků o rychlé třídenní válce se okupačním vojskům stále zemi nedaří dobýt.
„Měli jsme vyhrát. Státní představitelé slíbili, že bude Kyjev dobyt za tři dny, ale jak vidíme, to se ukázalo jako bláhové,“ zhodnotil Javoronkov.
„Je to známý efekt: krátká, vítězná válka může vyvolat nadšení, ale pokud válka trvá nekonečně dlouho a nevede ke kýženému výsledku, přichází zklamání,“ popsal Javoronkov.
Rusko kvůli vojenským neúspěchům sáhlo k částečné mobilizaci, čímž se nálada občanů ještě zhoršila. Opatření je nepopulární i kvůli tomu, že část rekrutů ve válce nechce bojovat, míní výzkumník. Stovky ruských mužů před mobilizací vyhlášenou v září uprchly do sousedních zemí, často do Gruzie či Kazachstánu.
Kreml chystá druhou vlnu mobilizace, píše ISW. Putin přitom mluvil o konci
Dokud válka neskončí, ekonomika se nezmění
Ruská podnikatelská komunita je podle Javoronkova ohledně budoucnosti pesimistická. Na mnohá odvětví včetně spotřební elektroniky, výroby automobilů či letectví už sankce a nedostupnost západních technologií tvrdě dopadají.
„Ekonomičtí odborníci si uvědomují, že pokud budou vojenské operace (válka na Ukrajině) pokračovat, pro ekonomiku se nedá čekat nic,“ řekl výzkumník. CNN podotýká, že ruská ekonomika je oficiálně v recesi, a Javronkov předpokládá její další zhoršení.
Sankce dopadly například na výrobce automobilů AvtoVAZ, který musel už dříve letos přerušit výrobu. Společnost vyrábějící auta značky Lada pak přistoupila k tomu, že do některých vozidel přestala montovat airbagy a další ochranné systémy.
Podle filmové producentky Lisy by mělo Rusko raději válku na Ukrajině ukončit a navázat znovu se Západem vztahy. „Čekám a doufám, že to celé skončí, protože není nic cennějšího než lidské životy,“ nechala se podle CNN slyšet Ruska.
Ruského prezidenta Vladimira Putina ve funkci přesto podle studie německého portálu Statista ze začátku listopadu podporuje kolem 80 procent občanů.
Nezávislá výzkumná společnost Russian Field také ve dvou vlnách (první od 28. do 31. července a druhá od 29. září do 1. října) prováděla výzkum o náladě Rusů k válce na Ukrajině. Jakýkoli Putinův krok ohledně invaze by podpořilo 40 procent dotazovaných z druhé vlny, oproti první je to o více než šest procent více. Naopak klesl podíl zarytých zastánců prohlubování konfliktu, z necelých 25 procent na asi 16. „Zarytých zastánců míru“ oproti tomu přibylo z 22,5 procenta na 26,8. Průzkumu se ve druhé vlně účastnilo 1610 respondentů.
Rusko nedávno zaznamenalo další vojenskou porážku, když po stažení okupačních jednotek z Chersonu město získali pod kontrolu Ukrajinci. Před několika měsíci také ukrajinské jednotky vedly úspěšnou ofenzivu v Charkovské oblasti.