Článek
Prezident by tak měl učinit „jako garant státní suverenity, územní celistvosti Ukrajiny“ v souladu s příslušnými články ústavy, tvrdí iniciátorka petice Natalja Vysočanska.
„Žádám vás, abyste se v podmínkách ozbrojené agrese Ruské federace do nejdříve rozhodli požádat o vojenskou pomoc každý z členských států EU, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké,“ stojí v dokumentu.
🇺🇦The petition to invite foreign troops to Ukraine is registered on the website of the head of the Ukrainian state
— dana (@dana916) May 7, 2024
“I ask you to make a decision as soon as possible to apply for military assistance to each of the member countries of the European Union, Great Britain and the…
V textu se konkrétně píše o „vyslání vojsk (západních států) na území Ukrajiny“ za účelem „obnovení územní celistvosti Ukrajiny“. Rozhodnutí prezidenta by měl ještě schválit parlament, požadují dále signatáři petice.
Chystaný obří balíček NATO pro Ukrajinu se Maďarsku nelíbí
Aby se jí prezident zabýval, musí ji podepsat nejméně 25 tisíc lidí. Do středečního odpoledne tak učinilo zatím 1800 lidí. Sběr podpisů má trvat ještě tři měsíce.
Petice se na webu prezidentského úřadu objevila několik týdnů poté, co o možnosti vyslání vojáků své země na Ukrajinu opakovaně hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron. Naposledy se takto vyjádřil začátkem května v rozhovoru pro britský magazín The Economist.
Představitelé jiných západních zemí, například německý kancléř Olaf Scholz, na Macronova slova ale reagovali ujištěním, že jejich země na Ukrajinu své vojáky nepošlou.
#804dayofwar
— @BlogUkraine (@BlogUkraine) May 7, 2024
⚡The U.S. will not send its troops to #Ukraine, - Matthew Miller, Department Spokesperson#UkraineWar pic.twitter.com/tAG2iKH8Cv
Odmítavě se k vyslání vojáků na Ukrajinu staví také Washington, což tento týden potvrdil tiskový mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Prezident (Joe Biden) dal jasně najevo, že nepošle americké vojáky bojovat na Ukrajinu,“ odpověděl mluvčí na tiskové konferenci na otázku, zda je taková možnost reálná.
Rusko označilo petici za „nebezpečnou provokaci“. „Domníváme se, že nejde o nic menšího než o nehoráznou provokaci,“ prohlásil ve středu mluvčí Kremlu podle agentury Reuters. „Situaci samozřejmě bedlivě sledujeme. Kyjevský režim je dost nepředvídatelný,“ dodal.