„Na válku neexistuje všelék.“ Číňané přivezli na Ukrajinu vzletné řeči

„Na řešení krize neexistuje žádný všelék. Všechny strany musí začít u sebe, nashromáždit vzájemnou důvěru a vytvořit podmínky pro ukončení války a zapojení do mírových rozhovorů,“ prohlásil Li Chuej podle stanice CNN po jednání v Kyjevě. „Čína vždy hrála konstruktivní roli při zmírňování humanitární situace na Ukrajině svým vlastním způsobem a bude nadále poskytovat pomoc Ukrajině v rámci svých možností,“ vzkázala zároveň čínská diplomacie.

Kuleba nicméně po setkání s čínským představitelem zdůraznil, že Ukrajina „nepřijme žádné návrhy, které by zahrnovaly ztrátu jejího území nebo zmrazení konfliktu“, napsal web Kiyv Post. Ocenil ale význam zprostředkovatelské role Číny mimo jiné v oblasti jaderné bezpečnosti a dohody umožňující pokračující vývoz obilí přes Černé moře, jejíž prodloužení nedávno potvrdilo Turecko. Obě strany se podle něj dohodly na „zintenzivnění dialogu o klíčových otázkách“.

Li Chuej, který byl velvyslancem v Moskvě v letech 2009 až 2019, přijel na dvoudenní návštěvu Ukrajinu v úterý. Jde o dosud nejvyššího čínského představitele, jenž zemi od začátku ruské invaze loni v únoru navštívil.

Ukrajina je první zastávkou na jeho evropském turné - zvláštní vyslanec Pekingu zavítá též do Polska, Francie, Německa a Ruska, napsal web South China Morning Post. Dodal, že na poslední chvíli bylo přidáno i jednání s unijními představiteli v Bruselu. Cílem turné je podle Pekingu „komunikovat se všemi stranami o politickém urovnání ukrajinské krize“.

Čína se navzdory pokračující úzké spolupráci s Ruskem pokouší vystupovat jako mírový zprostředkovatel konfliktu na Ukrajině. Čínský prezident Si Ťin-pching telefonicky hovořil se Zelenským před třemi týdny, šéfa Kremlu Vladimira Putina navštívil v Moskvě osobně v březnu.

Peking letos v únoru - na první výročí vpádu ruských vojsk do sousední země - zveřejnil své návrhy na „urovnání ukrajinské krize“ včetně 12 bodů, jejichž splnění by podle Číny přiblížilo konec války. Peking hovořil o nezbytnosti obnovit přímý dialog mezi Moskvou a Kyjevem, nastolit příměří a usednout za vyjednávací stůl. Vybízel také k ukončení „mentality studené války“, což by podle něj obnášelo i to, že by se přestalo s rozšiřováním vojenských paktů.

Ukrajina, Evropská unie a Spojené státy tehdy prohlásily, že přistupují k návrhu Pekingu jako k prohlášení o čínském stanovisku, ale nikoliv jako k reálnému plánu na urovnání konfliktu či návrhu na jednání, poznamenala dříve BBC na svém ruskojazyčném webu.

Peking se dosud zdržel odsouzení svého ruského strategického spojence za vojenskou agresi ani neoznačil jeho počínání na Ukrajině za invazi. To vedlo u západních zemí ke kritice Pekingu a pochybnostem ohledně důvěryhodnosti Číny jako potenciálního prostředníka pro vyjednávání o urovnání konfliktu, podotkla agentura Reuters.