Článek
Monarchovy ostatky tu budou až do příštího roku, kdy budou během okázalé ceremonie spáleny na hranici – či spíše v ozdobné dřevěné budově, která se bude stavět týdny. Lidé až do konce října chodili truchlit ke zdem paláce. Na konci minulého měsíce se pak otevřel trůnní sál, v němž se můžou poklonit tělu v rakvi za pozlacenou schránou.
Před královským sídlem se tvoří fronty, do sálu může denně vstoupit maximálně deset tisíc lidí. Kdo chce dovnitř, musí být oblečen v černém, ženy musejí mít dlouhé sukně a uzavřené boty.
Lidé přicházejí i z daleka a úřady mají zatím potíže zvládnout tak velké množství lidí v blízkosti paláce. Celý oficiální smutek potrvá rok. Přestože Thajsko zažilo řadu pohřbů níže postavených členů královské rodiny, ten Pchúmipchonův bude jistě daleko monumentálnější.
Zábavní program
Deník The Guardian pro srovnání připomněl smuteční obřad na počest Pchúmipchonova předchůdce a staršího bratra, krále Anandy Mahidola, který zemřel v devatenácti a byl pohřben v roce 1950.
Pohřeb trval týden. Po kremaci byla urna s královým popelem položena na dvě stě let starý vůz tažený vojáky a námořníky. Královští sluhové oblečeni do bílého seděli na voze a chránili urnu před slunečními paprsky.
Podle prastaré thajské tradice, kterou Pchúmipchon za svého panování obnovil, by královské ceremonie včetně pohřbů měly být doprovázeny zábavním programem.
Kremační obřad princezny Galyani Vadhany v roce 2008 tak zahrnoval divadelní hry, loutková představení i tradiční tanec khon s více než dvěma tisíci tanečníky.