Hlavní obsah

Moldavský velvyslanec pro Novinky: Musíme být ostražití, nechceme se nechat zatáhnout do války

Praha

Výbuchy v separatistickém Podněstří sousedícím s Ukrajinou a obydleném převážně rusky mluvícími obyvateli a ruské hrozby postupu k Moldavsku připoutaly pozornost k třímilionové zemi sousedící s Rumunskem, která se musí vypořádávat s masou válečných běženců. Na otázky Novinek.cz odpověděl moldavský velvyslanec v ČR Alexandru Codreanu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Velvyslanec Moldavska v Česku Alexandru Codreanu

Článek

Jak vnímáte aktuální napětí v Podněstří, kde byly vyhozeny do povětří dva vysílače a ostřelována budova ministerstva vnitra separatistů v Tiraspolu? V posledních pár týdnech došlo k celé řadě incidentů, jako byly falešné hrozby bombovými útoky ve školách a zdravotnických zařízeních.

Kvůli explozím z posledních dnů v Tiraspolu, na letišti a u vysílačů prezidentka Maia Sanduová svolala nejvyšší bezpečnostní radu. Považujeme to za pokus zvětšit bezpečnostní hrozby v Podněstří. Víme, komu by se eskalace a její pokračování líbily, aby zatáhly Moldavsko do války.

Výbuchy následovaly jen pár dní po vyjádření ruského generála Rustama Minněkajeva, že by Rusko mělo dobýt celý jih Ukrajiny až k Podněstří, kde jsou údajně pronásledováni rusky mluvící lidé.

Toto vyjádření, že napětí v Podněstří může eskalovat a vést k nějakému vojenskému řešení konfliktu, vyvolalo obavy a odsoudili jsme je.

Jsme přesvědčeni, že by se otázka Podněstří měla řešit v rámci diplomatických jednání při zachování územní celistvosti Moldavska. Ruský velvyslanec v Kišiněvě byl předvolán na ministerstvo zahraničí, aby podal vysvětlení. Na oficiální úrovni to nepotvrdil, ale chápeme, že situace v celé oblasti je docela nestabilní.

Připojení k EU je hlavním národním programem

Jaká byla další reakce?

Po jednání bezpečnostní rady prezidentka vyzvala příslušná ministerstva a instituce, aby výrazně zvýšily úroveň ohrožení a posílila se ostraha hranic i kontroly na hranici s Podněstřím a aby se zajistila bezpečnost kritické infrastruktury. Nyní se kontroluje vše, co přichází nebo odchází ze země.

Snažíme se být ostražití, zvyšovat bezpečnost, ale musíme být také chladnokrevní, protože je tu snaha zatáhnout Podněstří s celou Moldavskou republikou do dalšího horkého konfliktu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Velvyslanec Moldavska v Česku Alexandru Codreanu

Věříte, že Moskva nezaútočí?

Musíme se připravit na všechny výzvy. Mohu říct, že v tuto chvíli nemáme přímé informace o něčem takovém, ale věci se mění každý den, takže musíme být připraveni.

Nebojíte se proruských politiků v zemi?

Vláda, která vznikla v létě po volbách, je stabilní s 63 poslanci ve 101členém parlamentu.

To jasně ukazuje přání voličů v Moldavsku pokračovat s reformami, s integrací do Evropy a vstupem do EU, což nebylo posledních 12 až 13 let. Připojení k EU je hlavním národním programem, ale znamená to provést mnoho vnitřních reforem, zejména v soudnictví nebo v boji s korupcí.

I váš ministr zahraničí Nicu Popescu však varoval, že správa separatistů vyzvala bojeschopné muže do 55 let, aby neodjížděli.

Chápeme to tak, že po incidentech se úroveň hrozby zvýšila i v Podněstří.

Rusko napadne neutrální Moldavsko, tvrdí Ukrajinci

Válka na Ukrajině

Zdá se, že v Podněstří je zájem na vyvolání nestability.

V Podněstří jsou různé skupiny, některým se líbí status quo, což je otázka byznysu a ekonomických výnosů z něj. Kdyby se integrovali do Moldavska nebo se nechali zatáhnout do války, změnilo by to status quo, ze kterého profitují. Velká část obchodu z Podněstří totiž už směřuje na západ i do Evropské unie. Pokud se tamní podniky registrují, mohou mít prospěch z volného obchodu s EU, který má Moldavsko od roku 2014.

Jaký má válka na Ukrajině dopad na moldavskou ekonomiku?

V zásadě veškerý obchod s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem skončil, to je ale méně než třetina obchodu s výjimkou energetiky – dovážíme sto procent plynu z Ruska přes Ukrajinu a také elektřina vyráběná v Moldavsku je z ruského plynu, takže výroba tepla i elektřiny je závislá na Rusku.

Navíc 1. května vyprší kontrakt na plyn. Oděsa byla důležitý přístav nejen pro export, ale i pro import a z Ukrajiny se také dovážely potraviny. Logistika je nyní mnohem komplikovanější, ceny razantně stouply u základních potřeb včetně potravin, nemluvě o energiích. Inflace je na úrovni kolem 15 procent.

Zbavujete se závislosti na ruském plynu?

Za strany mezinárodní Platformy pro podporu Moldavska máme podporu pro hledání alternativních dodavatelů, aby se elektrická síť propojila s evropskou přenosovou soustavou ENTSO-E. Abychom však byli schopni importovat elektřinu z evropských zemí, potřebujeme lepší propojení, stávající není dostačující. Máme už i plynovod z Unghenmi na rumunsko-moldavských hranicích do Kišiněva, ale nemá dostatečnou kapacitu, stačí jen v létě, v zimě musíme využívat stávajících zdrojů.

Napětí v Podněstří roste. Ukrajina se obává ruského útoku z jihu

Válka na Ukrajině

Jak se vyrovnává země s 95 tisíci uprchlíky?

Nechali jsme hranice pro ukrajinské běžence otevřené, protože Ukrajina je náš soused. Přišlo jich asi 430 000 a asi 95 až 100 tisíc jich v Moldavsku zůstává. Po pár prvních entuziastických dnech se ukázalo, že potřebujeme větší kapacity, nemáme tolik velkých táborů, takže se využívá ubytování v soukromí a v malých táborech. Požádali jsme naše partnery, zejména země EU a USA, ale také Švýcarsko a Británii o finanční pomoc. Pomáhá nám i Japonsko, Česká republika nám poskytla 3,5 milionu eur.

Připravujete se na druhou vlnu uprchlíků?

Ano, to je součást bezpečnostních hrozeb v případě, kdy by byla bombardována Oděsa nebo se vojenská operace dostala k Mykolajivu a postupovala dále. S evropskou pomocí pracujeme na vybudování větších uprchlických táborů v Moldavsku a také posilujeme dopravní kapacity, aby se uprchlíci mohli dostat dál do Rumunska a Evropy. To už probíhá. Ty, co při příjezdu uvedou, že mají příbuzné třeba v Německu nebo na Slovensku, odvážejí zvláštní autobusy a vlaky do Rumunska a odtamtud postupují dál.

Výběr článků

Načítám