Článek
"Můžeme potvrdit, že jsme Beagle-2 oddělili," prohlásil vedoucí mise Mike McKay.
Vystřelení modulu je prvním kritickým krokem v řadě navigačních manévrů, na jejichž zvládnutí závisí úspěch celé mise za 300 miliónů eur (asi 9,6 mld. Kč), která je první evropskou misí průzkumu povrchu rudé planety.
Jejím úkolem je rovněž nalezení případných stop života na planetě. Naposledy se o to pokoušela americká sonda Viking 1 v roce 1976.
Hledá se život
"Nehledáme malé zelené mužíky, ale látku, která by mohla poskytnout důkaz přítomnosti života. Hledáme právě stopy po něm," řekl David Southwood z ESA.
Sonda Beagle-2, která je velká asi jako kolo bicyklu, přistane v pánevní oblasti Isidis Planitia na povrchu Marsu, kde se mohla vyskytovat voda a s ní i život.
Po odebrání vzorků hornin a půdy bude pátrat po chemických známkách života. Kamera s velkou rozlišovací schopností na palubě družice zmapuje povrch planety a radar ji prostřednictvím antény "prohmatá" až do hloubky pěti kilometrů.
První fotografie dodané modulem Beagle-2 očekává Evropská kosmická agentura (ESA) kolem přelomu let 2003-2004.
BEAGLE-2
Beagle-2 je pojmenován podle lodi, která roku 1830 dopravila biologa Charlese Darwina k jeho objevům v oblasti evoluční teorie.
Sonda za 35 miliónů liber (asi 1,7 mld. Kč) je se svými 60 kilogramy nejmenším kosmickým tělesem určeným k přistání vyrobeným dosud lidstvem. Na téměř 7měsíční pouti celkově urazí 400 miliónů kilometrů.
Kromě evropské sondy k Marsu směřují američtí pojízdní roboti Spirit a Opportunity: mají přistát 3. a 24. ledna. Na oběžné dráze kolem planety krouží ještě sondy USA Mars Global Surveyor a Mars Odyssey.
Mise japonské sondy Nozomi skončila 9. prosince poruchou.