Článek
Bereuter vyzval členské státy, aby vyslaly do Afghánistánu další jednotky a zejména leteckou techniku. To, že státy Aliance nejsou s to do oblasti vyslat další jednotky a techniku, označil za "selhání politické vůle", k níž došlo navzdory tomu, že členové mohou do operací vyslat až dva milióny vojáků.
Bereuter upozornil, že případný neúspěch mise NATO v Afghánistánu by měl negativní dopad na důvěryhodnost celé Aliance.
"Atentáty v Istanbulu a v Madridu ukázaly, že Evropa se už stala terčem teroristické organizace al-Kajdá, s níž není možní uzavírat žádné pakty o neútočení. Odpovědí může být pouze spolupráce zemí, s cílem terorismus vymýtit," konstatoval.
Další rozšíření možné
Bereuter prohlásil, že na červnovém summitu NATO v Istanbulu by mohlo být na pořadu další kolo rozšíření Aliance. "Další rozšíření je reálné až v roce 2007," dodal.
Mezi možné kandidáty zařadil Chorvatsko, Albánie a Makedonii. Podpořil také snahy Ukrajiny o vstup do NATO.
"Dveře do NATO musí zůstat otevřeny všem evropským zemím, které se o členství v Alianci usilují," zdůraznil.
Baradaj kritizoval KLDR
Na závěr v Bratislavě vystoupil předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej. Podle něho MAAE potřebuje ještě několik let na pátrání po stopách zbraní hromadného ničení v Iráku.
"V Iráku máme stále práci. Musíme se ujistit, že systémy zbraní hromadného ničení se neprobudí zpět k životu," řekl. Nejvíce kritiky Baradej snesl na komunistickou Severní Koreu, kde podle něj hrozí největší nebezpečí použití jaderných zbraní.
Ze čtveřice zemí, které zahájily tajně vývoj jaderných zařízení, pochválil Libyi, jejíž atomový program se dostal pod mezinárodní kontrolu. Írán podle Baradeje ve spolupráci na kontrole jaderného programu dosáhl pokroku, na hodnocení je ale příliš brzy. "Myslím, že čelíme globální bezpečnostní krizi," prohlásil.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer do Bratislavy nepřiletěl kvůli technickým problémům letadla na bruselském letišti.