Článek
Kissinger v interview vyjádřil naději, že se ukrajinská krize blíží k „bodu zlomu“. „Teď, když do jednání vstoupila Čína, se vše bude ubírat k vyvrcholení. Myslím, že tak do konce roku,“ uvedl Kissinger. V té době se podle něj bude hovořit o „vyjednávacích procesech, a dokonce o skutečných rozhovorech“.
V této souvislosti Kissinger deklaroval svou připravenost odletět do Ruska na jednání s šéfem Kremlu Putinem. „Ano, byl bych k tomu nakloněn. Ale v roli poradce, ne jako aktivní (politická) osoba,“ odpověděl Kissinger na otázku, zda by se k tomu uvolil, kdyby jej o to požádal americký prezident.
Kissinger, jenž 27. května oslaví sté narozeniny, vyvolal loni rozruch prohlášením, že Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla vrátit před 24. únor 2022. Rusko mělo v tu dobu pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky.
Zelenskyj: Spletl si letopočty
Kissingerův návrh tehdy ostře odsoudili ukrajinští politici v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten amerického exministra obvinil, že si spletl roky 2022 a 1938, čímž Zelenskyj narážel na mnichovskou dohodu a odtržení Sudet od bývalého Československa. Později Kissinger názor změnil a podpořil vstup Ukrajiny do NATO.
Kissinger, rodák z bavorského Fürthu, stál v čele americké diplomacie v letech 1973 až 1977, tedy v éře republikánských prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda. V roce 1973 získal Nobelovu cenu za mír. V době svého politického působení se snažil o zmírnění napětí mezi USA a Sovětským svazem, podařilo se mu dosáhnout otevřenějších vztahů s Čínou a vyjednal Pařížské dohody, které ukončily americké angažmá ve válce ve Vietnamu.
