Ministři zahraničí EU v Praze otevřou cestu k zákazu víz pro ruské turisty

Baltské země (Litva, Lotyšsko a Estonsko) a Finsko v srpnu vyzvaly k zákazu ruských turistických víz na úrovni celé Evropské unie. Německo a jižní státy EU se k tomu ovšem stavějí odmítavě, podle některých kvůli citlivému vztahu s Ruskem a dopadům na cestovní ruch.

Se zákazem víz nesouhlasí ani německý kancléř Olaf Scholz – za ruskou invazi na Ukrajinu podle něj nejsou běžní Rusové odpovědní. Podobně to vidí i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který bude Gymnichu tento týden předsedat. Ani ten nepovažuje plošné zrušení víz za dobrý krok, zákaz by ale zaměřil na ruské oligarchy.

Česko oproti tomu jako vůbec první země v Evropě přestalo vydávat víza ruským občanům a připojilo se k iniciativě baltských států turistická víza zakázat v celé Unii.

Češi chtějí díky neformálnímu setkání docílit alespoň zneplatnění tzv. facilitační vízové dohody z roku 2007, ačkoli to nepovažují za dostatečné. I podle vysokých představitelů diplomacie EU jde hlavně o symbolický krok, protože nepovede k plošnému zákazu turistických víz pro Rusy, ale spíše prodlouží a zdraží proces jejich udělování. Přesto by to podle nich byl jasný signál Rusku, že cesty jeho občanů po Evropě v době, kdy napadá Ukrajinu, nejsou vítané.

Podle diplomatů je však možné požadavku baltských států přesto vyhovět, a to rozšířením protiruských sankcí právě o vydávání turistických víz. Díky tomu by ani nebyla potřeba trvalá změna pravidel schengenského prostoru, a sankce by navíc platily jen po určitou dobu. Podle situace by je bylo možné upravit a nezahrnovat do nich humanitární pracovníky nebo studenty.

V roce 2016 se Rada EU shodla na tzv. pěti principech přístupu vůči Rusku. Ty podle unijních diplomatů však už nemůžou platit, protože se situace od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 naprosto změnila.

Jeden z principů třeba uznal Minskou dohodu o příměří na východě Ukrajiny po anexi Krymu. To podle diplomatů musí nyní kvůli probíhající válce padnout. Další princip ovšem nabádá ke kontaktu s ruskou občanskou společností nezávislou na vládním režimu, ten by chtěla česká strana zachovat. Proto je podle diplomatů třeba pět principů spíše přeformulovat než zrušit. Jednání o nich budou také na pořadu Gymnichu.

Dalším klíčovým tématem setkání budou vztahy států unie s Afrikou. I do těch se promítá ruská agrese na Ukrajině. Členské země by se proto chtěly zaměřit na problematické působení Rusů v regionu: například šíření dezinformací nebo možné koloniální snahy.

Ministři zemí EU budou jednat i o klimatické změně na africkém kontinentu, kvůli níž by mohlo dojít k masivním migračním vlnám do Evropy.

Na Gymnich naváže koncem srpna a začátkem září konference Forum 2000, jejíž pilíř –Forum pro Ukrajinu – nabídne zastoupení také hlasům ukrajinské občanské společnosti, které na mezinárodních akcích často zastiňují právě politici.