Článek
Protest, který se uskutečnil pod přísným policejním dohledem, byl pokojný. Podle policejního mluvčího nikdo nebyl zraněn a zadržena byla jen jedna žena, která si i přes upozornění policie odmítla sundat šátek, který jí zakrýval tvář. Informovala o tom agentura Reuters.
Důvodem demonstrace aktivistů hájících právo nosit zbraně je rozhodnutí místního demokraty ovládaného zákonodárného sboru. Ten odsouhlasil několik opatření k omezení nákupu zbraní. Podle tří dosud schválených právních předpisů je povolen nákup jen jedné krátké střelné zbraně měsíčně, vyžadovány jsou prověrky minulosti kupujícího při koupi jakékoli střelné zbraně a místní správy mohou vydat zákaz nosit zbraně do parků a veřejných budov.
Demokraté v tomto americkém státě tradičně se hlásícím ke zbraním získali většinu v obou komorách zákonodárného sboru v loňských listopadových volbách. Poté, co se letos ujali funkcí, začali se zbraňovými omezeními, což zastánce volného přístupu ke zbraním rozhněvalo.
Maskáče, vlajky, Trump
Tisíce demonstrantů, mezi kterými byli většinou běloši a muži, se v centru města shromáždily navzdory chladnému počasí. Mnoho protestujících bylo v maskáčovém oblečení a někteří mávali vlajkami se vzkazy vyjadřujícími podporu prezidentu Donaldu Trumpovi, popsala agentura AP.
„Jestliže nezastavíme to, co se tady děje, rozšíří se to i do dalších států,” uvedla jedna z účastnic protestu Teri Horneová, která na protest dorazila z Texasu ozbrojena revolverem značky Smith & Wesson a ještě pistolí.
Trump příznivce zbraní již v sobotu podpořil, kdy na Twitteru napsal, že druhý ústavní dodatek, který Američanům právo na držení zbraní garantuje, je ve Virginii v ohrožení. „Tohle se stane, když budete volit demokraty. Vezmou vám zbraně,” uvedl Trump. V pondělí svou podporu zopakoval. „Nikdy nedopustím, aby druhý dodatek přestal být chráněný, ani trochu!” napsal americký prezident na twitteru.
I will NEVER allow our great Second Amendment to go unprotected, not even a little bit!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 20, 2020
Virginské úřady se obávaly, že akce, na které pořadatelé očekávali až 50 tisíc lidí, by mohla přerůst v násilnosti. Účast totiž přislíbili i krajně pravicoví radikálové a milicionářské spolky, proti kterým svolali protidemonstrace antifašistické a levicové organizace.
Největší obavy měli místní představitelé z toho, že se mohou opakovat násilnosti, které se odehrály v srpnu 2017 v Charlottesville rovněž ve Virginii. Tehdy procházely centrem města stovky bělošských rasistů a neonacistů a provolávaly rasistická hesla, mnozí z účastníků hajlovali nebo viditelně nesli nacistické symboly. Demonstrace byly oficiálně svolány na protest proti odstraňování konfederačních symbolů. Když se shromáždil dav místních lidí, kteří dávali najevo odpor k neonacistické či rasistické ideologii, došlo ke střetům.
Neonacista Fields dostal doživotí za masakr v Charlottesvillu
Nejtragičtější okamžik nastal, když se jeden z bělošských extremistů James Alex Fields rozjel autem proti skupině odpůrců rasismu a zabil přitom dvaatřicetiletou ženu a tři desítky dalších lidí zranil.