Článek
Muži, kteří nyní rezidenci střeží, dorazili z Majdanu. Tváře mají umouněné od sazí z hromad pneumatik, které tam dlouhé dny zapalovali, někteří v helmách pomačkaných od policejních obušků. Adrenalin z nich ještě nevyprchal. Plenění se zatím nekoná.
„Proč by lidé ničili něco, co teď patří nám?“ říká reportéru webu SpiegelOnline asi pětadvacetiletý mladý muž u vstupní brány s pozlaceným zdobením, který se představil jako Hryhorij. Přiznává, že se octil v nezvyklé situaci, ještě včera bojoval se státní mocí, a teď má střežit pořádek.
Tisíce lidí dorazily auty, aby si na vlastní oči prohlédli do sklonku týdne nenáviděný palác. Janukovyč ho nechal na státní náklady postavit a pak ho prodal firmám se sídly v Londýně a Vídni. Nestojí za nimi nikdo jiný než – on sám. Šikovný pán.
Pozlacené kohoutky i výběh pro pštrosy
Hlídka z Majdanu chce zvědavce nejprve pouštět dovnitř jenom po jednom. Varuje před ostřelovači a nastraženými výbušninami. Dav se směje. Hryhorij nakonec otevírá vstup do rezidenčního parku úplně dokořán s doporučením, aby lidé nevstupovali na trávník. „Jsme přece evropská země,“ zdůvodňuje pod cedulí, na kterou kdosi napsal „Srdečně vítejte v lidovém muzeu korupce“. Odhadovaná cena komplexu kolísá mezi 75 až sto milióny dolarů, tedy mezi půldruhou a dvěma miliardami korun.
Lidé se procházejí sálem z mramoru, mezi antickými sloupy, podél jezírek s vodotrysky. Nechtějí přehlédnout ani sbírku automobilů, výběhy pro pštrosy v soukromé zoo i zemědělskou farmu s chovem jen pro potřeby pána domu.
Zlaté kohoutky v koupelnách jen podtrhují orientální přepych, jímž sídlo ohromuje. Spěchají na golfové hřiště, kde ještě na zemi leží bag s nápisem Viktor Janukovyč s pozlacenými holemi, k bazénu nebo přístavu jachet. Podivují se nad další vymožeností – sprchami pro Janukovyčovy psy.
Trávník se svažuje až k břehu Dněpru a na řece se kolébá skvostná loď – replika španělské galeony, obchodní nebo válečné plachetnice používané v 16. až 18. století. Právě na ní exprezident pořádal bankety.
„Nedokážu pochopit, že veškerý tenhle luxus sloužil jedinému člověku,“ říká zdrceně do kamery televize ARD asi šedesátiletý muž. „Nemám slov, nemám prostě slov,“ opakuje a kroutí hlavou.
Radikál: Bude tu sanatorium
Jako první z opozičních politiků si čas na inspekci sídla, jemuž se přezdívá Ukrajinské Versailles, našel Eduard Leonov. Velel obsazené kyjevské radnici, nosil maskáče a bagančata, patří k nacionalistické a krajně pravicové straně Svoboda.
Loni v říjnu se nechal Leonov spolu s jedním kolegou fotografovat v parlamentu s čísly od šatny – 88 jako kód pro osmé písmeno abecedy, tedy HH (Heil Hitler!) a 14 jako kód pro slogan o 14 větách v angličtině „Musíme zajistit existenci našeho národa a budoucnost bílých dětí“.
Teď vystupuje ukázněně, sako si přehodil přes ramena. Co zamýšlí opozice provést s Janukovyčovou rezidencí? „Zřídíme tady sanatorium pro postižené děti,“ odpovídá.