Článek
Vznik Československa označil za sňatek z rozumu. „Češi se potřebovali spojit s námi, a my jsme toto spojenectví rovněž potřebovali. Prezident Masaryk nás vyhlásil z taktických důvodů za společný československý národ navzdory tomu, že bylo předem domluveno, že nový stát bude nést název Česko-Slovensko. Potřeboval jednoznačnou většinu v rozhodování, protože na území Česka žilo přes tři milióny Němců, u nás bylo asi půl miliónu Maďarů, přičemž Čechů bylo sotva sedm miliónů a Slováků bylo méně, než Němců. Toto umělé spojení do jednoho národa se ukázalo do budoucna jako špatné řešení, protože skrývalo problém,“ řekl Kňažko.
V rozhovoru zdůraznil, že rozdělení federace nebyl žádný akt nepřátelství. „V Jugoslávii ano, v Sovětském svazu většinou ano, u nás nikoliv. My jsme se dohodli, že budeme pracovat odděleně, ale jako přátelé,“ dodal.
Vztahy Čechů a Slováků jsou dnes lepší
Kňažko upozornil, že pod pojmem federace si Češi a Slováci představovali každý něco jiného, neakceptovatelného pro druhou stranu. „Nakonec to dospělo do bodu, že jsme se s Čechy nedokázali domluvit na žádné formě, která by umožňovala rovnocenné soužití v jednom státě,“ uvedl.
Bývalý šéf diplomacie tvrdí, že už na náměstích v listopadu 1989 Slováci jednoznačně říkali, že chtějí, aby slovenský národ byl partnerem ostatním národům světa. „Nebyl to nacionalizmus, byla to přirozená touha a ambice být v rodině evropských národů. Na tom není nic nelegitimního ani nacionalistického. Když se na to dívám zpětně, tak se to splnilo. Naše politické soužití se prostě vyčerpalo. Podobně se svého času vyčerpalo Rakousko-Uhersko,“ dodal.
Kňažko zdůraznil, že vzájemné vztahy Čechů a Slováků jsou dnes lepší než kdykoli před tím. „Kontakty a vztahy nikdy nebyly tak dobré jako teď,“ uvedl.