Článek
Nová třípatrová knihovna začala fungovat loni v létě a nahradila původní, kterou zničilo předchozí zemětřesení. Stavba ale budila kontroverze. Některé nevládní organizace a politické strany chtěly, aby se na místě nic nestavělo a prostor se přeměnil na park. Stavbu, kterou spolufinancovala Evropská unie v rámci předvstupní pomoci, prosadil úřad tamějšího guvernéra.
Zemětřesení tohoto rozsahu, nebo dokonce i silnější, jež postihla jiné země, si v minulosti vyžádala mnohem méně obětí i menší rozsah škod, než jakými nyní trpí lidé v Turecku, připomíná server Deutsche Welle.
Jako příklad uvádí jihoamerický stát Chile, který zažil v letech 2014 a 2015 otřesy o síle 8,2 a 8,3 stupně. V obou případech nepřišlo o život více než 15 lidí. Proč tedy současné zemětřesení o síle 7,8 stupně, které postihlo Turecko a Sýrii, mělo tak ničivé následky?
Čeští hasiči vyprostili v Turecku další tři těla, nikoho živého už nenašli
Příčinou jsou nestabilní konstrukce budov, píše server s odkazem na odborníky zabývající se zemětřesením a stavitelstvím. „Budovy, které se zhroutily, měly měkkou podlahovou strukturu,“ tvrdí Mehdi Kashani z univerzity v Southamptonu ve Velké Británii. Budova s měkkou konstrukcí má mnoho oken, široké dveře a další otvory a špatný stavební materiál, který není odolný proti šíření trhlin.
Profesor Hamid Sadegh-Azar z Technické univerzity v německém Kaiserslauternu tvrdí, že existují čtyři principy pro konstrukce odolné proti zemětřesení. Ty se týkají tvaru, materiálu, výztuhy a houževnatosti.
Pomoc Turecku a Sýrii
Člověk v tísni – číslo účtu 51945194/0300
Charita ČR – číslo účtu 55660022/0800, variabilní symbol 118
ADRA – číslo účtu 66888866/0300, variabilní symbol 389
Český červený kříž – číslo účtu 333999/2700, variabilní symbol 2301
Chyběla politická vůle stavět pořádně
Stavby, které odolají zemětřesení, lze podle profesora Kashaniho postavit, ale vyžaduje to nejen peníze, ale i politickou vůli. A to zřejmě v Turecku nebylo. Po zemětřesení se v zemi sesunulo či bylo vážně poškozeno téměř 25 tisíc budov. Obětí v Turecku a sousední Sýrii je k pondělku celkem 35 tisíc, ale z trosek záchranáři vyprošťují neustále další mrtvá těla.
Turecké úřady už nařídily zatknout 113 lidí. Podle viceprezidenta Fuata Oktaye se předpokládá, že zadržení jsou zodpovědní za zřícení některých z tisíců budov.
Opoziční strany obvinily vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že neprosazovala uplatňování stavebních předpisů a že nesprávně utrácela zvláštní daně vybírané po posledním velkém zemětřesení v roce 1999. Smyslem těchto daní bylo zajistit peníze na to, aby byly budovy odolnější vůči zemětřesení.
„Ačkoliv byla zemětřesení extrémně silná a udeřila v rychlém sledu, tragédie takového rozsahu není v žádném případě nevyhnutelná,“ uvedl Sinan Turkkan, stavební inženýr a prezident turecké Asociace stavitelství. „Žádné zemětřesení by nemohlo způsobit tolik škod, kdyby všechny budovy byly postaveny v souladu s normami.“ dodal Turkkan.
„Léta jsme pořádali konference, psali zprávy a posílali je místním úřadům. Říkali jsme jim, že města, jako jsou Hatay a Gaziantep, zasáhnou velká zemětřesení,“ připomíná profesor Okan Tuysuz z Istanbulské technické univerzity. „Vysvětlovali jsme jim, že ať je jakkoli silná, žádná budova postavená přímo na zlomové linii nemůže zemětřesení přežít. Apelovali jsme na to, aby se vytvořily přesné mapy zlomových linií pro celou zemi a aby se oblasti přímo na aktivních zlomových liniích přeměnily na zelené zóny se zákazy výstavby. Nikdo neposlouchal,“ dodal profesor.
Jak stavět s ohledem na zemětřesení
Konstrukce odolná proti zemětřesení vypadá pro každou budovu jinak, říká Lamia Messariová-Beckerová, profesorka stavebních technologií a stavební fyziky na univerzitě v Siegenu. Podle jejích slov je jedním ze způsobů, jak zajistit větší stabilitu v zóně s rizikem zemětřesení, je umístit budovu na konstrukce na kůlech. Tímto způsobem se podle ní vibrace během zemětřesení přenášejí do budovy méně silně.
Balthasar Novak z Institutu pro lehké konstrukce a design na univerzitě ve Stuttgartu uvádí, že budova odolná proti zemětřesení by měla být co nejkompaktnější. To znamená, že masy by měly být rozloženy co nejvíce rovnoměrně. Kromě toho by těžiště budovy mělo být co nejnižší. Materiál by měl být schopen absorbovat tlakové a tahové síly. Tato vlastnost je zvláště výrazná u oceli. Proto stavby z konstrukční oceli a železobetonu jsou považovány za nejstabilnější. Platí to například i o hrázděných domech, protože dřevo je elastické a nepraská a neláme se.
Houževnatost, tedy odolnost stavebního materiálu proti šíření trhlin nebo lomu, je další důležitý bod při stavbě budov odolných zemětřesení. Pokud není uzel rámu dostatečně vyztužen výztužnými pruty z betonové oceli, zhroutí se. Pro starší budovy, které nejsou dostatečně odolné proti vlivu otřesů, se mohou dodatečně vmontovat ocelové úhlopříčky do vnitřních rohů rámového uzlu.
Zemětřesení, které minulé pondělí postihlo jihovýchod Turecka a severozápad Sýrie, si vyžádalo už více než 35 tisíc obětí. Turecké úřady v pondělí podle agentury Anadolu informovaly, že mrtvých po zemětřesení v Turecku je již 31 643. Ze Sýrie hlásí zatím přes 4300 mrtvých.