Makedonci kývli na kompromis, jsou o krok blíž vstupu do EU

Po třech dnech vyhrocené debaty odsouhlasilo 68 ze 120 poslanců návrh vyjednaný francouzských předsednictvím, který má za cíl přesvědčit Bulharsko, aby zrušilo svoje veto ohledně přijetí Severní Makedonie.

„Konečně po 17 letech zahajujeme proces přístupových jednání s EU. Ode dneška postupujeme zrychleným krokem vpřed, abychom se připojili k evropské rodině, ve které bude velmi brzy oficiálně slyšet náš makedonský jazyk,” napsal na Twitteru premiér Dimitar Kovačevski.

První jednání mezi jeho vládou a EU se uskuteční v úterý. Otázku bude řešit také šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), který v pondělí míří do Bruselu poprvé předsedat jednání Radě pro zahraniční věci.

Podle francouzského kompromisu, pro který se v zemi opravdu stěží hledala podpora, se Severní Makedonie musí zavázat ke změně ústavy, aby uznala bulharskou menšinu v zemi, a zavést další nová opatření na ochranu práv menšin. Součástí změn má být i zákaz nenávistných projevů na základě bulharských požadavků.

Pozměněný návrh nevyžaduje, aby Bulharsko uznalo makedonský jazyk, píše Reuters. O některých sporných otázkách budou Skopje a Sofie muset dále jednat. Opoziční poslanci na protest proti kompromisu odešli ze sálu.

Ještě před měsícem přitom v Bruselu na jednání Evropské rady Kovačeski uvedl, že „francouzský návrh” je nepřijatelný. Tehdy požádal lídry EU, aby Severní Makedonie dostala záruky ohledně severomakedonské identity a jazyka. Rovněž vyjádřil zklamání, že si Bulharsko při přístupových jednání „navymýšlelo” další a další podmínky.

Na tom, zda přijmout mezi sebe nového člena, se musí jednomyslně shodnout všech 27 států EU.

Severní Makedonie (do roku 2019 pouze Makedonie) podala žádost o vstup do EU už v roce 2004, třináct let od vyhlášení nezávislosti. O rok později získala status kandidátské země.

Nejdříve to vypadalo, že největším problémem bude název země, který se nelíbil unijnímu Řecku. Poté, co se Makedonie přejmenovala na Severní Makedonii, dala EU zelenou k zahájení přístupových rozhovorů. Do toho však hodilo pomyslné vidle Bulharsko, kterému vadila údajná diskriminace bulharské menšiny a neochota včlenit nenávistné projevy vůči ní do trestního zákoníku.