Hlavní obsah

Majitelé domů v Kyjevě vydělávají na zoufalství uprchlíků z východu

Právo, Stáňa Seďová
Kyjev

Tři ženy a tři děti žijí v oprýskaném jednopokojovém bytě s kuchyní bez kohoutku a teplem z plynového sporáku. Proti ostatním jsou na tom ještě dobře. Daří se jim shánět 2000 hřiven na astronomický nájem. V Kyjevě se totiž našli i tací, kteří na uprchlících vydělávají.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Z Doněcku zbyly jen troskyVideo: Reuters

Článek

Po přísunu uprchlíků z Luhanska a Doněcku začala v hlavním městě Ukrajiny a jeho okolí vznikat takzvaná kolektivní centra. Tábory pro uprchlíky pomáhají budovat i zahraniční humanitární organizace.

Předělávají se polorozpadlé budovy škol, sanatoria či dětské tábory, nebo uprchlíky ubytovávají v pokojích hotelů, jež propůjčila města. Boji postižení Ukrajinci si to totiž namířili do metropole, aby si zajistili alespoň nějakou obživu.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

ADRA rozdala 2,5 miliónu korun

„Když přijdete do Kyjeva, vypadá to na oko jako jakékoli jiné prosperující město. Multiplexy, luxusní obchody a nákupní centra, kde se to před Vánoci hemžilo lidmi. Jenomže 45 tisíc ze zhruba tří miliónů obyvatel jsou uprchlíci, kteří zoufale hledají práci a střechu nad hlavou,“ popisuje realitu metropole Ukrajiny Ondřej Martínek z humanitární organizace ADRA.

Foto: Antonio Bronic, Reuters

Muž v troskách domu v Doněcku

Ta těmto lidem na konci roku začala rozdělovat 2,5 miliónu korun na opravy domů, nákup kotlů na tuhá paliva, zateplení a energie.

„Dlužili za plyn a elektřinu, kterou jim bez milosti chodili zaměstnanci společností odstřihnout, ať byla jakákoli zima. Podmínky, ve kterých desetitisíce lidí v Kyjevě a okolí žijí, jsme viděli na vlastní oči. Byl to otřesný, strašně smutný pohled,“ řekl Martínek.

„Muži často zůstávají v místech bojů a ženy jsou v Kyjevě s dětmi. Snaží se shánět práci, udržet střechu nad hlavou, zajistit aspoň trochu tepla a jídlo. Stále pláčou. Myslím, že ještě další jedna generace matek a dětí si ponese tuto smutnou zkušenost po celý svůj život,“ míní dobrovolník.

Foto: Stringer, Reuters

Dvaaosmdesátiletý Nikolaj ve svém zničeném bytě v Doněcku.

Stačí jen nahlédnout do jednoho z bytů v paneláku na velkém sídlišti. „V bytě 1 kk tu žije babička, teta a matka se třemi dětmi. V kuchyni není ani kohoutek, stěny jsou zčernalé, byt je ve strašném stavu. Mají tam zimu, věci v taškách. Na posteli spaly děti, ženy na lavicích v kuchyni a na zemi. Otec rodiny zůstal s dědou v Doněcku,“ popsal podmínky jedné z uprchlických rodin Martínek.

Aby mohly alespoň v těchto otřesných podmínkách zůstat, musí platit nájem, který se rovná výši měsíčního platu. „Jak to tak bývá, jsou tu dobrovolníci, kteří pomáhají. Lidé, kteří často mají sami málo a ještě uprchlíky jen tak ubytovávají u sebe doma. Ale také ti, kdo se na tragické situaci druhých snaží vydělat a nastavili neuvěřitelně vysoké nájmy. Jenže uprchlíci často nemají na výběr,“ smutně konstatuje pracovník ADRA.

Do ukrajinského Slavjansku dorazil konvoj pěti kamiónů s nákladem oblečení a střešní krytiny – celkem sto tun české pomoci. Tu společně s ADRA vypravila organizace Člověk v tísni.

Související témata:

Výběr článků

Načítám