Článek
„Tato slova je možné chápat jako útok proti naší zemi, že přispěla ke globálnímu konfliktu. Je to nepřijatelné zkreslení historie,“ nechal se slyšet polský velvyslanec.
Připomněl, že na základě paktu Molotov-Ribbentrop 1. září 1939 zaútočilo Německo na Polsko a 17. září tak učinil i Sovětský svaz. Kęciek v této souvislosti zdůraznil, že z události v roce 1939 by si měla vzít Evropa ponaučení i v případě nevyprovokované agrese Ruska vůči Ukrajině.
„Solidárně se musíme postavit na správnou stranu, na stranu oběti, nikoliv agresora. Jen tak je možné dosáhnout trvalého míru v Evropě,“ dodal.
Šéf maďarské diplomacie řečnil o míru před mapou Velkého Uherska
Polský velvyslanec připomněl, že v roce 1939 Maďarsko odmítlo žádost Berlína o pomoc při útoku na Polsko, i když v tom čase bylo spojencem nacistického Německa. „To radši vyhodím do povětří naše železnice, než abychom se zúčastnili invaze do Polska,“ řekl tehdy maďarský předseda vlády Pál Teleki.
Nacistickým útokem na Polsko začala druhá světová válka. Böröndi však v maďarské veřejnoprávní televizi M1 řekl, že tuto lokální válku bylo možné zastavit mírovými jednáními a nebyl by propukl světový konflikt. „V roce 1939 začala německo-polská válka jako lokální a jak to skončilo. Nezastavilo se to mírovými jednáními a eskalace vedla ke druhé světové válce,“ řekl maďarský generál.
Web hvg.hu v této souvislosti připomíná, že ani mnichovská dohoda v roce 1938, která vlastně obětovala Československo, k míru nevedla. „Hitler při první možnosti úmluvu porušil,“ dodal web.