Maďarsko-ruské vztahy zažívají boom

„Nepřeháním, když řeknu, že rok 2021 byl ten nejúspěšnější,“ napsal na Facebooku s odkazem na prosperující rusko-maďarské vztahy maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Jeden z Orbánových nejbližších spojenců v listopadu převzal od ruského prezidenta Vladimira Putina vyznamenání za utužování přátelství, což neuniklo pozornosti v Evropské unii.

V nedávno publikované studii slovenského think-tanku Globsec zaměřené na náchylnost vůči ruskému (a čínskému) vlivu v zemích střední a východní Evropy a na západním Balkáně vyšlo Maďarsko jako druhé nejvíce náchylné po Srbsku.

Česká republika vyšla z šetření naopak jako jedna z těch více odolných zemí.

Autoři studie tuto příchylnost přičítají především osobě premiéra Orbána, respektive politice strany Fidesz, kterou vede.

„Po nástupu k moci v roce 2010 se Fidesz obrátil k východním režimům souběžně se stále konfliktnějšími vztahy se západními spojenci,“ stojí v dokumentu s narážkou na Rusko a Čínu.

Podle politického geografa Libora Jelena z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy části maďarské společnosti imponuje „umírněný racionalismus autoritativního typu“, což je podle něj přesně to, co premiér Orbán pozoruje v Rusku.

„Možná je tam obdiv k Putinovi, jeho vůdcovským schopnostem a k tomu systému takzvané ‚suverénní demokracie‘,“ rekl Novinkám Jelen s odkazem na termín, se kterým přišel někdejší Putinův poradce a hlavní ideolog Vladislav Surkov.

Surkovovu koncepci lze stručně popsat jako prvky silného státu, který má dohled nad ekonomikou a občanskou společností, a žádné podřizování.

„Vidíme v Maďarsku, jak jdou proti nevládním organizacím, které dělají odlišnou politiku, než je ta oficiální. Jako první mě napadají moji kolegové ze Středoevropské univerzity v Budapešti, kteří všichni dostali kompletně výpovědi a zřizovatel musel stáhnout tu univerzitu do Vídně. Orbán má spadeno na jakékoli opoziční kruhy, a to je to, co ho přibližuje k Rusku,“ popisuje podobnosti mezi dvěma režimy Jelen.

Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci naopak vidí iniciativu u ruského prezidenta.

„Ten důvod je především ve stylu vládnutí, kdy se Viktor Orbán z liberálního studentského vůdce revoluce transformoval do klasického populisty. A Vladimír Putin navazuje vztahy s populistickými vůdci napříč Evropou,“ napsal Novinkám Lysek.

Maďarsko bylo vedle Slovenska jednou ze dvou zemí v sedmadvacítce, která se v průběhu pandemie rozhodla očkovat ruskou vakcínou Sputnik V navzdory absenci schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA). Maďarská vláda zároveň uzavřela s Ruskem dohodu o místní výrobě této vakcíny.

Szijjártó ve svém vyjádření o vztazích s Ruskem narážel také na skutečnost, že se Orbánově vládě podařilo uzavřít na 15let dohodu s ruskou společností Gazprom o dodávkách plynu, která bude vzhledem k obejití Ukrajiny ještě výhodnější než ta dosavadní.

Ne ve všem ale obě země souzní. Před pár týdny Maďarsko (v rámci uskupení V4) kupříkladu podpořilo Polsko v boji s uprchlíky na hranici s Běloruskem. Migrační tlak na hranici je přitom podle unijního narativu uměle vytvořen režimem Alexandra Lukašenka, jenž pak podle polského premiéra Mateusze Morawieckého vykonává vůli svého sponzora v Kremlu – Vladimira Putina.

„Tohle je paradox populistických vlád. Nejsou ideově konzistentní, voličům to nevadí a ani nedochází. Co je vlastně špatného na tom pomoci Polsku s uprchlíky? A bůh ví, kdo za tím spiknutím je. Maďaři se o situaci nezajímají, tyto rozpory neznají a nemusí vinit přímo Rusko. I u nás konspirační scéna neviní Rusko ani Lukašenka. Pragmatickým populistickým elitám je tohle zcela jedno,“ podotýká Lysek.

Odborníci často upozorňují, že Maďaři nemají k Rusku tak kulturně blízko jako slovanské národy východní Evropy. Národ má navíc stále v paměti tvrdé sovětské dobývání Budapešti na přelomu let 1944 a 1945 nebo krvavé potlačení protikomunistické revoluce v roce 1956.

„V Maďarsku není logicky silný žádný panslavismus tak jako ve slovanských státech, obliba Ruska tam není nijak velká, i s ohledem na rok 1956. Přestože konspirační teorie mají v Maďarsku úrodnou půdu, není to ani tak dáno ruskou propagandou, ale zejména zkušeností s Trianonskou smlouvou po 1. světové válce a rozpadem ‚Velkého Maďarska‘,” soudí Lysek.

Na jaře 2022 čekají Maďarsko parlamentní volby, ve kterých se ideologicky roztříštěná opozice proti kontroverznímu premiérovi spojila. V případě, že by Orbánův Fidesz prohrál, může se podle Jelena stát, že bude vztah Maďarska k EU mnohem přívětivější.

Jelen při tom poukazuje na data z pravidelných průzkumů Eurobarometr, ze kterých opakovaně vyplývá, že většina Maďarů Orbánovy protibruselské nálady nesdílí. Například poslední průzkum z letošního února ukázal, že EU věří 58 procent lidí v Maďarsku, zatímco v Česku to je pouze 48 procent.