Článek
Výroba dronů je podle premiéra součástí snahy o modernizaci a růst maďarského vojenského a obranného průmyslu, napsala agentura AP.
„Kdybych slyšel o zemi, která vyrábí a vyvíjí vojenskou techniku společně s Němci a Izraelci, dvakrát bych si rozmyslel, zda si s ní zahrávat, a to je dobrá zpráva pro každého Maďara,“ prohlásil Orbán.
Na výrobě bezpilotních letounů bude jeho země spolupracovat s izraelskou společností UVision, která se zabývá obrannými technologiemi, a s německým partnerem, jehož premiér nejmenoval.
Nová továrna patří firmě Rheinmetall
Většinový vlastník nově otevřené továrny v Zalaegerszegu je německá zbrojovka Rheinmetall, Maďarsko má ve výrobně podíl 49 procent, uvádí AP, podle níž je tato investice součástí rostoucího úsilí Orbánovy vlády o rozšíření bojových sil a navýšení výroby vojenské techniky.
Orbán také avizoval brzké zahájení provozu v další investici Rheinmetallu v Maďarsku. Hovořil o ní jako o „jedné z nejmodernějších muničních továren v Evropě“.
Premiér dále poukázal na loni otevřenou továrnu společnosti Airbus v Maďarsku, která vyrábí komponenty pro moderní bojové vrtulníky. A také na fakt, že maďarská společnost se před časem stala majoritním vlastníkem firmy Aero Vodochody, jež se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a modernizaci civilních a vojenských letadel.
Maďarsko pod Orbánovým vedením opakovaně vyzývá k příměří na Ukrajině, která se už půl druhého roku brání ruské vojenské agresi, a k mírovým rozhovorům mezi Kyjevem a Moskvou.
Maďarská vláda navzdory ruské invazi na Ukrajinu jako jediná v EU udržuje zejména hospodářské kontakty s Moskvou. Orbánův kabinet zároveň odmítl poskytnout Kyjevu zbraně nebo umožnit převoz vojenské pomoci z jiných zemí přes své území.
Orbán se prezentuje tak, že stojí „na straně míru“, nicméně dnes prohlásil, že „pro mír je třeba mít sílu“, upozornila AP.
Ukrajinská suverenita podle Orbána neexistuje
Maďarský premiér mimo to uvedl, že jeho země, která je členem Severoatlantické aliance, letos vynaloží alespoň dvě procenta svého HDP na obranu. Členské země NATO se v roce 2014 zavázaly vyčlenit na obranu dvě procenta svých HDP, řada z nich však tento závazek nedodržovala. Od chvíle, kdy loni v únoru Rusko zahájilo plnou invazi do sousední země, ale mnoho západních spojenců své vojenské výdaje zvýšilo.