Článek
Podle průzkumů veřejného mínění by současná vládní strana Most-Híd získala 4,2 až 4,7 procenta hlasů a mimoparlamentní Maďarská komunitní spolupatřičnost (MKS) tři až 3,9 procenta hlasů – obě by uvízly pod pětiprocentní laťkou.
Pokud by se obě strany spojily, práh vstupu by pohodlně překročily. Jednání jejich představitelů o vytvoření společné kandidátky však ztroskotala, a tím se obě strany dostaly do zóny ohrožení.
Béla Bugár, předseda Mostu-Híd a dlouholetý politický matador, už v roce 2012 upozorňoval, že pokud některá pravicová strana vstoupí do koalice se stranou Směr-sociální demokracie, zničí ji to. Nyní se potvrzuje, že čtyřletá vládní spolupráce se Směrem a Slovenskou národní stranou (SNS) může poslat mimo parlament i jeho stranu.
Sociolog Václav Hřích upozorňuje, že letos hodně záleží na počtu voličů, kteří se voleb zúčastní. „Nižší účast by maďarským stranám pomohla, vyšší naopak,“ řekl.
Voliči věří v zázrak
Laco Očko z Bratislavy se obává, že letos maďarská menšina vyjde naprázdno. „V koutku duše doufám, že se stane zázrak a MKS pronikne do parlamentu. Pokud ne, znamenalo by to ještě větší odcizení Maďarů žijících na Slovensku vůči většinovému národu.
O Maďary by se pak staral Orbán (maďarský premiér – pozn. redakce) a místo klidného soužití by se národnostní situace vyostřovala kvůli debatě o autonomii a ostatním tématům, která neprospívají dobrému sousedství,“ řekl Právu Očko, který má maďarskou národnost.
Éva Bozsiková ze Šamorína dala před čtyřmi lety svůj hlas straně Most-Híd. „Pokaždé jsem podpořila Bugára. Vznik Most-Híd přispěl ke snížení napětí mezi Maďary a Slováky,“ vysvětlila.
„Jenže před čtyřmi lety vstoupil Bugár do koalice se Směrem a SNS a tím podpořil pokračování vlády oligarchů. S tím jsem zásadně nesouhlasila, takže s mým hlasem nemůže počítat. MKS je zase příliš pod vlivem Budapešti, takže rovněž nejsou mojí volbou,“ dodala.