Článek
"V zemi, kde jsou svobody vyjadřování a shromažďování tak důkladně a agresivně potlačovány, není hlasování projevem demokracie, ale fraškou," uvedl šéf Rady Evropy. "Některé volby jsou ukradeny manipulací s hlasy, jiné manipulací s lidmi prostřednictvím hrozeb a zastrašování. Samozřejmě výše vítězství úřadujícího prezidenta je podezřele vysoká, ale hlavním problémem není, že režim možná podváděl ve volebních místnostech, ale že podváděl před volbami," zdůraznil Terry Davis. Připojil se tak k tvrzení OBSE.
"Prezidentské volby 19. března nesplňovaly požadované mezinárodní standardy pro svobodné a spravedlivé volby," řekl Alcee Hastings, koordinátor 500 volebních pozorovatelů OBSE a předseda Parlamentního shromáždění OBSE. "Tyto závěry potvrzuje řada empirických důkazů... Je jasné, že úřadující prezident dal pověřil státní úřady, aby působily tak, že to v Bělorusku neumožňuje svobodné a spravedlivé volby."
Ruské ministerstvo v zahraničí označilo volby v sousedním Bělorusku za spravedlivé.
Lukašenko v Minsku prohlásil, že prozápadní revoluce v zemi se nezdařila. "Tato revoluce, o níž tolik lidí mluvilo a kterou někteří lidé připravovali, se nezdařila. Přes tlak a rozkazy ze zahraničí nás nemohli zlomit," uvedl prezident v souvislosti s podporou Západu běloruské opozici.
Jasné vítězství Lukašenka
"Prezident Lukašenko byl znovuzvolen," prohlásila na tiskové konferenci přenášené běloruskou televizí předsedkyně ústřední volební komise Lidie Jermošinová, která je blízkou spolupracovnicí současného prezidenta.
Hlavní opoziční kandidát Aljaksandr Milinkevič, který už v neděli hlasování označil za frašku a na shromáždění opozice vyzval k uspořádání nových voleb [celá zpráva], získal šest procent hlasů.
Jermošinová ještě předtím oznámila, že pro dalšího kandidáta opozice Aljaksandra Kozulina hlasovalo 2,3 procenta. Lukašenkův spojenec Sjarhej Hajdukevič pak získal 3,5 procenta hlasů.
Alexandr Grigorjevič Lukašenko
- * 30. srpna 1954, Kopys (Vitěbská oblast)
- 1971-1975 - studium historie a ekonomie na Mogilevské univerzitě
- 1990 - poslanec Nejvyšší rady (parlament)
- 1991 - jako jediný z poslanců hlasoval proti zániku Sovětského svazu
- 1994 - v druhém kole prezidentských voleb porazil svého protikandidáta premiéra Vjačeslava Kebiče ziskem 80 procent hlasů
- 2001 - zvítězil v prezidentských volbách se ziskem 75,6 procenta voličských hlasů, Lukašenkův hlavní soupeř, odborový předák Uladzimer Hančaryk o značil výsledky voleb za zfalšované
- 20. července 2004 - Lukašenko dal najevo, že chce usilovat o třetí funkční období. Řekl, že záleží na obyvatelstvu, zda se v referendu vysloví pro to, aby se mohl v roce 2006 ucházet o další prezidentský mandát. To se následně stalo.
- 20. března 2006 - Lukašenko podle ústřední volební komise získal ve volbách 82,6 procenta hlasů a byl znovuzvolen do čela země.
Lukašenkovo vítězství se všeobecně očekávalo. Podle opozice i mezinárodních pozorovatelů ale kampaň i hlasování provázela řada neregulérností. Lukašenkovi soupeři měli také jen minimální přístup do médií.