Článek
Tisková agentura AP odhaduje, že v posledních třech letech opustilo vlast až 300 tisíc Bělorusů. Proti volbám, jimiž si Lukašenko zajistil už šestý mandát v řadě, se v Minsku konaly masové protesty.
Policie je ale brutálně potlačila a spustila represe vůči všem, kteří hlasování zpochybňovali. Lidem, kteří tehdy uprchli do zahraničí a nyní potřebují nové cestovní doklady, hrozí při cestě do Běloruska zatčení.
Today, the Lukashenka regime denied Belarusians abroad the ability to obtain new passports at diplomatic missions. We're working with host countries to solve the situation & preparing the New Belarus passport. While the state abandons its duty to care for its citizens, we won't! pic.twitter.com/bxaQi8aIdH
— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) September 5, 2023
Lukašenkův dekret může Bělorusům v zahraničí způsobit i tak značné byrokratické problémy v zemích, kde se přechodně usadili. Při neplatnosti cestovního pasu mohou narážet na potíže při prodlužování povolení k pobytu v hostitelské zemi.
Rozhodnutí Minsku by naopak nemělo mít žádné dopady na ty Bělorusy, kteří už získali politický azyl, a platné doklady totožnosti tak už nepotřebují.
Běloruská opoziční aktivistka Svjatlana Cichanouská, která po sporných prezidentských volbách uprchla do Litvy, Bělorusy varovala před cestami do vlasti. „I když vám vyprší platnost pasu, neměli byste se vracet, jinak riskujete pronásledování,“ řekla agentuře AP.
Dodala, že Polsko a Litva vydávají Bělorusům tzv. cizinecké pasy, které svým držitelům umožňují zůstat v těchto zemích.
Lukašenkův dekret o cestovních dokladech mezitím vyvolal dohady, že podobný krok by vůči svým občanům v zahraničí mohlo udělat také Rusko.
Lukašenko vybavuje wagnerovce běloruskými pasy a novou identitou, tvrdí opozice
