Článek
„Prozradím vám tajemství, včera (v pátek) večer jsme dlouho hovořili o různých tématech,“ citoval Lukašenka kanál na sociálních sítích napojený na jeho tiskovou službu, aniž by uvedl další podrobnosti. Kreml zatím k rozhovoru neposkytl žádné vyjádření.
Americký Institut pro studium války (ISW) v sobotu uvedl, že Kreml se k prvnímu výročí ruské invaze na Ukrajinu 24. února nevyjádřil, pravděpodobně proto, že se Rusku nepodařilo dosáhnout žádného ze svých stanovených cílů a od července 2022 nedosáhlo významných územních zisků.
Ruský prezident ani jeho administrativa neučinili v pátek žádné prohlášení týkající se tohoto výročí, přestože Putin v předchozích třech dnech několikrát na veřejnosti hovořil.
Lukašenko je blízkým spojencem Ruska. Putinovi vděčí za podporu v roce 2020 poté, co vypukly masové protesty proti prezidentským volbám, z jejichž zmanipulování ho běloruská opozice a západní vlády obvinily.
Lukašenko popírá, že volby byly zmanipulované, a obvinil Západ z financování protestujících. Putina naopak podpořil v jeho agresi vůči Ukrajině, mimo jiné tím, že mu umožnil invazi z běloruského území a dovolil Rusku cvičit nově mobilizované jednotky v Bělorusku.
Tři způsoby, jak odstřihnout Lukašenka. Opozice s nadějí vyhlíží nového českého prezidenta, řekl Novinkám Latuško
Ukrajinská armáda, která bojuje s Ruskem na jihu a východě země, byla nucena odklonit část vojáků, aby střežili sever země pro případ, že by Bělorusko přímo zasáhlo na podporu Ruska. Lukašenko tvrdí, že to neudělá, pokud nebude Bělorusko přímo napadeno Ukrajinou.
Rusko a Bělorusko jsou ve spojeneckém vztahu, v němž je Moskva dominantním partnerem. Lukašenko ale tento týden odmítl zprávy západních médií, že Rusko vypracovalo plán na pohlcení Běloruska do roku 2030. „Neposlouchejte tyto nesmysly a žvásty. Byly vytvořeny, aby nás rozdělily,“ prohlásil běloruský prezident.
Dokument, k němuž se dostalo mezinárodní konsorcium novinářů, údajně pochází z roku 2021. Předestírá plán na politickou, hospodářskou a vojenskou infiltraci Běloruska. Plán je rozvržen do několika fází – krátkodobé do roku 2022, střednědobé do roku 2025 a dlouhodobé do roku 2030.
Završením dlouhodobého plánu má být vytvoření „Svazového státu Ruska a Běloruska“ pod ruským vedením. Obě země už jsou formálně součástí takzvaného svazového soustátí na základě smlouvy z roku 1999, která navíc vytváří právní základ pro další integraci mezi oběma zeměmi.
Ikonické momenty války na Ukrajině
