Článek
„V květnu by měla být skončena definitivní jednání ministerstev financí obou zemí o jedné polovině této půjčky. Věřím, že to bude dokončeno velmi rychle. A myslím, že o té druhé polovině se teprve začne jednat,“ řekl po jednání Klaus.
„Děkuji české straně za podporu v naší těžké době. Jde o příklad solidarity mezi členy EU,“ řekl k tomu lotyšský prezident Zatlers.
Lotyšsko je zemí, kterou ekonomická krize zasáhla nejvíce ze všech států EU. V roce 2009 klesla tamní ekonomika o 18 procent. Země přišla s razantními škrty, platy ve veřejné sféře klesly o desítky procent. Česko i Lotyšsko přitom usilují o přijetí eura. Podle Klause ale Česko nespěchá.
„Já nečekám, že bude společná měna v Evropě opuštěna, ale varuji, že náklady k udržování této společné evropské měny budou vysoké a budou v čase narůstat. Já bych řekl jeden jediný závěr: My nespěcháme,“ doplnil Klaus.
Zaškobrtnutí jako cena za cestu vpřed
Dopady ekonomické krize a škrty snáší Lotyšsko narozdíl například od Řecka bez větších nepokojů. „Lotyšsko má za sebou komunismus, nesmírně si váží toho, co se za posledních 20 let podařilo. A najednou toto zaškobrtnutí bere jako cenu za cestu vpřed a proto bylo ochotno si utáhnout opasky bez velkých demonstrací. Řecko za sebou nemá komunismus, navyklo si na relativně snadný život a teď se strašlivě brání tomu, aby muselo z něčeho ustoupit,“ řekl Klaus.
Prezident v Rize odpoledne také zahájil česko-lotyšské podnikatelské fórum. Toho se účastní početná podnikatelská delegace, která Klause doprovází.