Článek
(Od naší zvláštní zpravodajky)
Lotyšský ministr zahraničí Rinkevics v minulém týdnu v reakci na zatčení ruského opozičního politika Vladimira Kara-Murzy zveřejnil seznam deseti nežádoucích lidí, na něž Lotyšsko uvalilo národní sankce.
K tomuto kroku Lotyšsko využilo takzvaného Magnitského zákona, který u nás vešel také v platnost na začátku letošního roku hlavně kvůli možnosti sankcionování lidí zodpovědných za ruskou agresi na Ukrajině.
Česko má první návrh na národní sankce
Na dotaz, zda bude Česko v tomto kroku Lotyšsko následovat, Lipavský odpověděl, že ministerstvo brzy schválí první národní sankce v souvislosti s ruskou agresí.
„Lotyši nám jdou příkladem, bohužel my takhle daleko ještě nejsme. Máme sankční zákon, a je to na mě a na mém ministerstvu, abychom přinesli na vládu první návrhy a vybudovali tak náš vlastní sankční mechanismus. Intenzivně na tom pracujeme, věřím, že budeme brzy schopni první národní sankce uvalit,“ uvedl Lipavský.
Vladimir Kara-Murza byl jedním z nejvýznamnějších politiků ruské opozice, lidskoprávní aktivista a blízký spolupracovník opozičníka Borise Němcova, který byl v roce 2015 zavražděn. Dlouhodobě kritizuje ruský vládní režim.
Lipavský se v rámci své návštěvy Rigy také setkal s českými vojáky na základně NATO v Adaži. Česká ženijní jednotka tam působí jako součást předsunuté přítomnosti sil Severoatlantické aliance.
Ruský opoziční politik Kara-Murza dostal 25 let
