Lidí s demencí výrazně přibude, do roku 2030 o 40 procent

WHO po světě eviduje aktuálně asi 55 milionů osob s demencí. Na konci tohoto desetiletí by to mohlo být už 78 milionů, do roku 2050 dokonce 139 milionů, což je oproti roku 2019 nárůst o 153 procent.

Varovnou skutečností pak podle expertů je, že většina států nemá pro boj s demencí vytvořený národní plán, který by lidem s touto chorobou a především pak jejich rodinám, které se o ně často starají, zajistil podporu.

To platí především pro země s nízkou ekonomickou strukturou, kde lidé pečující o nemocné nemají potřebné vzdělání ani peníze.

Organizace vyčíslila náklady spojené s tímto onemocněním na 1,3 bilionu dolarů (28 bilionů korun) ročně. V roce 2030 by to mohl být více než dvojnásobek – 2,8 bilionu dolarů (60 bilionů korun).

„Svět nechává lidi s demencí ve štychu,“ řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Musí se podle něj udělat více, aby se těmto lidem dostalo důstojného života a aby ošetřovatelé nebyli na péči o pacienty s demencí sami.

„Osoby s demencí, jejich rodiny a pečovatelky či pečovatelé zažívají diskriminaci kvůli věku, stigmatizaci a sociálnímu vyloučení. To v našich společnostech nesmí mít místo,“ uvádí zpráva.

Jedním z hlavních důvodů vzrůstajících počtů dementních lidí je skutečnost, že lidé díky zdravějšímu životnímu stylu žijí déle než předchozí generace. S věkem obecně roste riziko nemocí, jako je právě demence.

Lidé při ní postupně ztrácejí kognitivní funkce – paměť, orientaci, mluvení, učení, plánování či odhad. Ztrácejí se také emoční a sociální dovednosti. Nemoc přichází většinou s pokročilým věkem, může ji ale vyvolat také úraz hlavy či Alzheimerova choroba, která může být nakonec až smrtelná. Ve zhruba 60 procentech případů postihuje ženy.

Z výzkumů v době pandemie vyplynulo, že covid-19 může u starších pacientů rovněž zvýšit riziko demence.

Česko schválilo národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro roky 2020–2030 letos v dubnu.