Článek
„Šetření odhalilo nebývale vysokou míru strachu ze společenského vyloučení, který tuto nemoc provází,“ uvedla charitativní organizace Parkinson UK. Nemocí, při níž pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb, trpí v Británii 127 tisíc lidí, tedy jeden z 500.
Pro srovnání: podle statistiky Ústavu zdravotnických informací z roku 2012 je v Česku asi 25 tisíc lidí s Parkinsonovou chorobou. To je zhruba jeden nemocný na 420 obyvatel. I když parkinson postihuje hodně starších lidí, deset až patnáct procent nemocných zjistí diagnózu už před 40. rokem života. Dalších 15 procent pak před padesátkou.
Nejvíce nemoc postihuje na celém světě populaci v Iráku, Nepálu, Afghánistánu, Finsku, USA, Kanadě a Austrálii.
„Zhroutil se nám svět”
Z britského průzkumu vyplynulo, že 42 tisíc pacientů do poslední chvíle diagnózu tajilo, a to dokonce před svými nejbližšími. Na 18 procent přiznalo, že se jim po onemocnění naprosto „zhroutil svět“.
Třetina respondentů se kvůli nemoci cítila vyloučena z běžných sociálních vazeb, a celkem 37 procent dotázaných nějakým způsobem nemoc tajilo. Na 63 procent z nich nabylo pocit, že svými příznaky „dělají ostudu“, a třetina si myslela, že projevy choroby nejsou prostě společensky přijatelné.
Mnozí pacienti uváděli, že oznámení diagnózy rodině se prakticky rovnalo „coming outu“, což je termín používaný jinak běžně pro přihlášení se k menšinové sexuální orientaci.
Šéf charity Parkinson UK Steve Ford k výsledkům šetření prohlásil, že choroba znamená pro nemocné zcela mimořádnou emoční a psychologickou zátěž. „Je třeba něco dělat s faktem, že tolik lidí řeší těžkou životní situaci odchodem do ústraní a rezignací na společenský život,“ shrnul Ford.