Článek
Amnesty International napsala, že čeští představitelé odmítají kvóty na přerozdělení migrantů a také se stále věnují otázce, zda přijmout syrské sirotky.
V Česku se AI letos soustředila na obranu práv žen, zejména pak na problematiku násilí na ženách a domácího násilí. Organizace také připomněla odmítání kvótního systému přerozdělení běženců českou vládou a také debatu politiků o tom, zda přijmout 50 syrských sirotků, jak navrhla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Amnesty se v ročence věnuje i společnému vzdělávání dětí v českých školách. Organizace upozorňuje na některé návrhy ministerstva školství, které by vedly k ústupu od začleňování.
AI rovněž upozornila na to, že Česko stále více vyváží zbraně a vojenský materiál do zemí jako Saúdská Arábie, Jemen, Egypt nebo Irák, kde hrozí zneužití zásilek.
Pozice tvrdých chlapů
Ve zprávě Rights Today však organizace především upozornila na působení těch světových lídrů, kteří v pozici tvrdých chlapů prosazují nenávistnou politiku vůči ženám, sexuálním menšinám či cizincům. „Ale jsou to právě ženy - aktivistky, které v letošním roce ukázaly jasnou a silnou představu o tom, jak bojovat proti těmto represivním lídrům,” prohlásil generální tajemník Amnesty Kumi Naidoo.
Práva žen jsou trvale marginalizována před jinými právy a svobodami ze strany vlád.
Zpráva uvádí, že rozvíjející se síla ženských hlasů by neměla být podceňována, neboť právě ženské aktivistky letos stály za těmi nejdůležitějšími lidskoprávními změnami. Jako příklad organizace zmínila protesty žen v Indii či Jihoafrické republice proti sexuálnímu násilí, vystoupení žen v Saúdské Arábii a Íránu proti nucenému zahalování a zákazu řízení či masová shromáždění v Argentině, Irsku a Polsku, na kterých ženy žádaly skoncovat se protipotratovými zákony
„Práva žen jsou trvale marginalizována před jinými právy a svobodami ze strany vlád. Ty si myslí, že můžou tyhle otázky vyřešit, ale ve skutečnosti dělají jen málo toho, co by mohly, aby chránily práva poloviny populace,” upozornil Naidoo.
AI ocenila změny ve prospěch sexuálních menšin ve východní Asii.
Zaostřeno na migraci
V Evropě zpráva s názvem Rights Today upozornila na vzrůst netolerance a nesnášenlivosti. „Žadatelé o azyl, uprchlíci a migranti byli ponecháni svému osudu, zatímco se solidarita postupně kriminalizovala,” tvrdí dokument, který v této souvislosti výtky směřuje především do Maďarska, Polska a Ruska. V Bělorusku, Ázerbájdžánu a Tádžikistánu pak AI zaznamenala represe vůči svobodnému tisku.
Nejen v Evropě, ale i v Jižní a Severní Americe se AI soustředila na otázku migrace, kdy se obyvatelé Venezuely a také středoamerických zemí v masovém měřítku rozhodli opustit domovy. „Zatímco některé země v Americe přijaly ty, kteří potřebují pomoc, státní orgány ve Spojených státech oddělovaly a zadržovaly jednotlivé rodiny a omezovaly jim právo požádat o azyl,” uvedla Amnesty ve zprávě.
Problémem nadále zůstává útlak muslimských menšin v Číně a bezpráví, kterému čelí muslimské menšinové etnikum Rohingů v Barmě. Ti raději zvolili masový exodus.
V Africe organizace upozornila na brutální represe a omezování prostoru pro obranu lidských práv a naopak ocenila změny postoje vlád v Etiopii a Angole.