Kyperské zlaté pasy byly zlatým dolem. Svezl se i prezident

Vládní program umožňoval získat kyperské občanství investorům, kteří si v zemi opatřili nemovitosti za nejméně dva miliony eur (51,6 mil. korun). Pokud nemovitost sloužila jako místo trvalého pobytu, stačilo k získání kyperského pasu 300 tisíc eur (7,7 mil. korun).

Postup kyperské vlády dlouhodobě kritizovala Evropská unie, neboť umožňoval obcházení pravidel schengenské úmluvy a představoval četná bezpečnostní rizika. Držitelé kyperského pasu, zároveň de facto občané cizích zemí, se mohli volně pohybovat ve státech schengenského prostoru, podnikat v nich a využívat všech dalších předností tohoto uspořádání. V neposlední řadě se stal Kypr pro jejich podnikání daňovým rájem.

Zpráva vyšetřovací komise poukazuje na to, že možnosti získat kyperské občanství vy­užívaly ve velké míře kriminální živly velkého formátu. Televize Al-Džazíra odvysílala záznam, na němž Demetris Syl­louris, předseda kyperského parlamentu, vyjednává s čínským podnikatelem, usvědčeným podvodníkem, o prodeji občanství. Politik se poté vzdal funkce.

Nepravostem a korupci v systému „zlatých pasů“, jak bylo kšeftování s občanstvím nazýváno, se věnovala i vyšetřovací komise. V její zprávě se píše, že ve více než polovině případů získali občanství cizinci, kteří nesplňovali stanovené podmínky, např. že mezi nimi byly osoby z vládnoucího prostředí diktátorských režimů a podobně.

Podle zprávy vyšetřovací komise měl přímé spojení na právnickou firmu zabývající se poradenstvím při prodeji občanství cizincům kyperský prezident Nikos Anastasiades.

Investiční projekt skončil, šetření ukončila i komise a jako pomník tohoto efektního a efektivního stroje na peníze zůstalo město Limassol, jemuž se pro početnou ruskou komunitu říká Limassolgrad.