Hlavní obsah

Kyjev hlásí nejmohutnější ruský dronový útok od začátku války

V noci na sobotu podnikli Rusové na Ukrajině rozsáhlý dronový útok. Hlavním cílem byl Kyjev, podle místních úřadů šlo o největší dronový útok ve městě od začátku invaze. Několik lidí bylo zraněno. V sobotu ráno dorazil na jednodenní návštěvu do Kyjeva předseda Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Jedna z kyjevských školek po ruském nočním útoku

Článek

Rusové vyslali na Ukrajinu 75 dronových střel Šáhid, uvedla v sobotu ráno Ukrajinska pravda s odkazem na Ukrajinské vzdušné síly. Podle velitele Ukrajinského letectva Mykoly Oleščuka se podařilo 71 dronů sestřelit. Útok si vyžádal několik zraněných, včetně jedenáctileté dívky. S odvoláním na kyjevského starostu Vitalije Klička to uvedla agentura DPA.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Jeden z obyvatelů Kyjeva stojí na balkoně svého bytu poškozeného během náletů ruských dronů 25. listopadu 2023

Trosky bezpilotních letounů podle něj způsobily na několika místech požáry, včetně obytné budovy a mateřské školy. Střely přicházely ze dvou oblastí, z Primorsko-Achtarska a z Kurské oblasti v Rusku. Systémy protivzdušné obrany reagovaly na útok v nejméně šesti ukrajinských oblastech: Kyjev, Sumy, Dněpropetrovsk, Záporoží, Mykolajiv a Kirovohrad.

Po nočních útocích zůstalo 77 obytných budov a 120 institucí bez elektřiny, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky.

Rusové zaútočili přesně v den připomínky hladomoru

Prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X připomněl, že k útoku došlo v časných ranních hodinách dne, kdy si Ukrajinci připomínají 90 let od hladomoru, nejhorší ukrajinské národní tragédie, při které zemřelo hlady několik milionů lidí.

„Teroristický stát musí být poražen a hnán k odpovědnosti za své činy,“ stojí v příspěvku.

Holodomor

Holodomor, jak se ukrajinsky říká katastrofickému hladu v letech 1931 až 1932 na území dnešní Ukrajiny, byl uměle vyvolaný hladomor, který si podle odhadů historiků vyžádal životy 3,5 milionu až šesti milionů Ukrajinců.

Vyvolalo ho především sovětské zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům, kteří byli nuceni ke vstupu do kolchozů.

Do letošního roku uznalo 32 zemí světa holodomor za úmyslně vyvolanou genocidu. Loni tak učinily i česká Poslanecká sněmovna a Senát. Podle rezoluce přijaté loni německým parlamentem byl hladomor „cíleným a hromadným zabíjením lidí hladem“ a nenastal následkem neúrody, nýbrž kvůli politice Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina.

Jako genocidu označuje hladomor od roku 2006 také Ukrajina. Oběti hladomoru si Ukrajina připomíná vždy čtvrtou sobotu v listopadu, která letos připadá na 25. listopadu.

V sobotu ráno do Kyjeva dorazila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Společně s šéfy parlamentů dalších evropských zemí se v rámci jednodenní návštěvy setkají s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou ukrajinského zákonodárného sboru Ruslanem Stefančukem. Kvůli bezpečnosti zamířili z nádraží rovnou do hotelového krytu.

Pekarová a Vystrčil přijeli do Kyjeva, hned museli do krytu

Evropa

Výběr článků

Načítám