Článek
Hrozí tak nová vlna atentátů, a to právě v době, kdy se Ankara zdráhá ratifikovat vstup Švédska do NATO kvůli toleranci protitureckých demonstrací, jichž se účastní i prokurdští aktivisté.
„Aktivní boj se stal nevyhnutelným. Oznamujeme, že jsme ukončili jednostranné příměří,“ oznámila podle listu Le Figaro střechová organizace militantních kurdských uskupení KCK, k níž patří i PKK. Jde prý o reakci na novou vlnu akcí tureckých ozbrojených sil proti kurdským organizacím.
If the PKK murders Turkish troops or citizens in the coming days, Sweden's prospects to enter NATO at Vilnius drop below 10 percent, IMHO https://t.co/BwOGoruMVj
— Soner Cagaptay (@SonerCagaptay) June 14, 2023
Nedávno znovuzvolený prezident Erdogan v posledních dnech nařídil zesílení úderů armády na militantní kurdské skupiny včetně jejich základen v Iráku a Sýrii. Podle Ankary zabily turecké ozbrojené síly od neděle desítky kurdských bojovníků.
PKK zahájila ozbrojený boj proti tureckému státu v roce 1984. Obětí jejích atentátů se od té doby stalo více než 40 tisíc lidí, většinou příslušníků armády.
Klid zbraní přišel čtyři dny po zemětřesení
Právě ukončené příměří vyhlásila PKK čtyři dny po únorovém zemětřesení, které si vyžádalo 50 tisíc lidských životů. Pohroma postihla právě oblast, v níž docházelo nejčastěji ke střetům mezi PKK a armádou. PKK tehdy oznámila, že „pozastavuje své operace s podmínkou, že turecký stát nezaútočí“.
Oznámení o konci jednostranného zastavení bojů PKK přišlo ve chvíli, kdy Turecko blokuje vstup Švédska do NATO. Rezervovaný postoj Ankary ve středu znova potvrdil Erdogan, když prohlásil, že jeho země nebude souhlasit se začleněním skandinávské země do Aliance, jestliže ve Stockholmu neustanou protiturecké protesty.
Do NATO před červencovým summitem? Nemáte nic jisté, vzkázal Švédům Erdogan
