Článek
Díaz-Canel byl zvolen poprvé do čela státu v roce 2018 jako první politik po revoluci z roku 1959, který se nejmenuje Castro.
Před ním byl prezidentem Fidel Castro a po něm jeho bratr Raúl. Před dvěma lety Díaz-Canel převzal i funkci generálního tajemníka vládnoucí komunistické strany.
Podle ústavy, která vstoupila v platnost v roce 2019, platí i na Kubě, že prezidentskou funkci může vykonávat politik jen dvě pětiletá období za sebou. Díaz-Canel tak bude muset skončit v roce 2028.
Fidel Castro, jenž v roce 2016 zemřel, přitom stál v čele státu nepřetržitě bezmála pět desetiletí.
The deputies to the Cuban Parliament today re-elected
— Granma (English) (@Granma_English) April 20, 2023
@DiazCanelB to hold the post of President of the Republic for the next five years, and Salvador Valdés to occupy the vice presidency.#Cuba #AsambleaDelPueblo https://t.co/0kLfyijWb7
Podle listu kubánských komunistů Granma společně s Díazem-Canelem, který své 63. narozeniny slaví ve čtvrtek, potvrdili poslanci jednokomorového parlamentu ve funkci na další období i dosavadního viceprezidenta Salvadora Valdése Mesu. Hlasovalo pro něj 439 zákonodárců.
Nynější parlament vzešel z letošních březnových voleb, v nichž se o 470 mandátů ucházel stejný počet kandidátů.
Ty předtím „posvětily“ státní volební komise podle požadavků komunistické strany, která je na Kubě jedinou povolenou politickou stranou. Všichni kandidáti získali potřebnou většinu, včetně 91letého Raúla Castra.
Naděje se nenaplnily
Pomalu hovořící šedovlasý Díaz-Canel, původním povoláním elektroinženýr, byl zpočátku spojován s nadějí, že by mohl na Kubě prosadit alespoň dílčí politické a ekonomické reformy. To se ale nestalo a karibský komunistický stát tak pokračuje ve staré linii.
Díaz-Canel bude muset ve druhém funkčním období řešit rostoucí inflaci a nedostatek potravin, léků a energie. Mezi obyvateli ostrovního státu tak roste nespokojenost, která se projevuje i rekordní mírou emigrace, především do USA.