Článek
Spojené státy 25. března oznámily uzavření samostatných dohod s Ukrajinou a Ruskem o přerušení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu nepřítele. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy řekl, že moratorium platí okamžitě. Kreml uvedl, že je platné po dobu 30 dnů od 18. března a může být po vzájemné dohodě prodlouženo.
Datum 18. března se nejspíš týkalo toho, že ten den si telefonoval Putin se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Šéf Bílého domu navrhoval původně třicetidenní celkové příměří, na které Kyjev přistoupil. Od Kremlu se však Trump dočkal pouze příslibu dočasného přerušení útoků na energetické cíle. Moskva následně oznámila, že Putin vydal příslušný rozkaz.
„Měsíc skutečně uplynul, ale v současné době nejsou od nejvyššího velitele – prezidenta Putina – žádné další pokyny,“ řekl v sobotu Peskov novinářům podle státní agentury TASS na dotaz, zda vypršení moratoria znamená, že obě strany mohou obnovit tyto útoky.
Agentura AFP poznamenala, že toto krátkodobé moratorium bylo jedním z mála závazků, k nimž Trump Moskvu přiměl ve své snaze zprostředkovat příměří ve válce, kterou 24. února 2022 rozpoutalo Rusko na Putinův příkaz.
Šéf Kremlu odmítl americko-ukrajinský návrh na bezpodmínečné a plné příměří, který mu byl předložen dříve. USA pak v březnu oznámily – vedle dojednaného klidu zbraní týkajícího se energetiky – také dohodu o pozastavení útoků v Černém moři. Kreml si ale následně v případě černomořského příměří kladl podmínky.
Obě strany se mezitím obviňovaly z pokračujících útoků na energetické cíle. Zelenskyj ve čtvrtek řekl, že Rusko sice snížilo počet úderů na energetické objekty, místo toho však podniká více útoků proti civilní infrastruktuře. Ruská armáda podle něho k útokům proti cílům na Ukrajině používá stejný počet dronů a raket jako před uzavřením částečného příměří.
