Kreml dal najevo, že bude bránit ruské rezervy na Západě

Západní sankce zatím zmrazily asi polovinu ruských rezerv zlata a mezinárodních aktiv. Před začátkem ruské invaze na Ukrajinu podle agentury Reuters jejich celková hodnota činila 640 miliard dolarů (téměř 16 bilionů korun).

Předseda Evropské rady Charles Michel minulý týden prohlásil, že by se mělo uvažovat o zaslání zabavených ruských aktiv Ukrajině jako o formě pomoci při obnově Ukrajiny po konci války.

„Přijetí takových rozhodnutí bude dalším krokem k popření všech pravidel a norem mezinárodního práva. Bezpodmínečně budeme hledat možnosti, jak s tím bojovat,“ prohlásil Peskov podle agentury TASS.

„Obecně byla část našich aktiv v podstatě ukradena západními zeměmi,“ prohlásil Peskov v pondělí na dotaz novinářů podle agentury Reuters. Podle Peskova by předání ruských aktiv Ukrajině byla též krádež.

Mluvčí Kremlu současně připustil, že Putin si méně často telefonuje s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem než dříve, a to proto, že přehlížejí ruské postoje a požadavky a nechtějí zprostředkovat urovnání situace na Ukrajině.

„Pokud jde o pány Macrona a Scholze, prostě v poslední době neprojevují ochotu vyslyšet stanoviska ruské strany a podílet se na snahách o zprostředkování. Proto je s nimi méně kontaktů,“ řekl Peskov novinářům. Současně poukázal na významné množství Putinových kontaktů s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, což vysvětlil tím, že „Ankara zaujala odlišný postoj než Paříž a Berlín“.

„Ne, v tuto chvíli se neplánují,“ odvětil Peskov na otázky o případných jednáních Putina s Macronem a americkým prezidentem Joem Bidenem.

Ankara sehrála klíčovou roli při zářijové výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, jakož i při červencovém uzavření dohody umožňující export ukrajinského obilí a dalších zemědělských plodin z černomořských přístavů, zablokovaných po vypuknutí války ruským loďstvem, připomněla agentura AFP.

Zároveň Turecko zpočátku odmítalo rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o dva nové členy – Finsko a Švédsko. Tyto skandinávské země, před začátkem ruské invaze na Ukrajině neutrální, se právě v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem rozhodly do NATO vstoupit.

Turecko později ustoupilo a odmítlo jejich vstup blokovat, v současné době je přesto posledním členem NATO, který má ratifikovat rozšíření Aliance o dva nové členy. To je posledním formálním krokem předtím, než bude vstup zemí do Aliance stvrzen. Finsko kvůli tureckým požadavkům pošle do země diplomatickou delegaci.

Mluvčí Kremlu rovněž ujišťoval, že v Rusku „není obecná tendence“ zakazovat díla, konfiskovat knihy a vymazávat z plakátů autory zaujímající odlišné názory než Putin. Peskov tak reagoval na zprávy, že z divadelních plakátů odstraňují jméno kritika války proti Ukrajině Borise Akunina a z knihkupectví a knihoven mizí knihy spisovatelů, kteří byli označeni za takzvané „zahraniční agenty“, tedy subjekty přijímající finanční podporu ze zahraničí, anebo emigrovali z Ruska. „Je třeba posoudit každý konkrétní případ,“ prohlásil.

Putin dříve prohlásil, že Moskva je dotčena zahraničními pokusy rušit ruskou kulturu, ale nebude postupovat stejným způsobem, připomněla agentura Interfax.