Článek
Podle zprávy každoročně do roku 2015 na rakovinu, k níž přispěje kouření, zemře 2,1 miliónu lidí. V roce 2010 bude 72 procent obětí pocházet z méně či středně rozvinutých zemí. Do roku 2030 jich bude z této části světa už 83 procent.
Podle Petera Baldiniho ze Světové plicní nadace zpráva jasně ukazuje, že se zdravotní zátěž kvůli kouření přesouvá z bohatších zemí do chudších. Tabákový průmysl podle zprávy zaměřil svůj marketing a prodej na státy, kde je kontrola tabáku menší a zdravotní prevence není tak rozšířena.
Obě zdravotnické organizace se snaží ve svém dokumentu, který vypracovala čtveřice profesorů ekonomie a zdravotnických oborů, doložit dopady kouření na zdraví i hospodářství ve světě. Světová ekonomika podle studie ročně přichází o 500 miliard dolarů. Za touto sumou jsou nedostatečné zdanění tabákových výrobků, zdravotnické výdaje, pokles produktivity i ztráty kvůli předčasným úmrtím kuřáků.
Vládám pak unikají obrovské částky na daních kvůli pašování. Cigarety jsou totiž nejčastěji pašovaným zbožím na světě. V roce 2006 se na trh dostalo kolem 600 miliard pašovaných cigaret, uvedli autoři.
Největší epidemie
Tabákový atlas se podle Johna R. Seffrina z Americké společnosti proti rakovině snaží poskytnout informace o tom, že je nutné bojovat s "největší světovou zdravotní epidemií". Pokud jednotlivé země zavedou prevenci a přijmou opatření ke snížení spotřeby tabáku, zachrání to zdraví a život milionům lidí, míní Seffrin.
Podle odborníků mají na spotřebu tabákových výrobků vliv spotřební daně, reklama, zákaz kouření na veřejných místech i účinnější varování na krabičkách. Pokud by ceny cigaret byly vyšší, mnozí lidé by s kouřením nezačínali a mnozí kuřáci by s ním přestali, míní experti. Kroky ke snížení spotřeby tabáku doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). K rámcové dohodě o kontrole tabáku se připojilo na 160 zemí.