Článek
Spolkový úřad na ochranu ústavy, jak se kontrarozvědka BfV oficiálně nazývá, začal mládežníky AfD intenzivně sledovat v roce 2019 kvůli podezření z extremismu. „Dnes už není pochyb, že zmíněná tři uskupení vyvíjejí úsilí neslučitelné s ústavou,“ zdůraznil Haldenwang.
Nová klasifikace by podle deníku Bild mohla mít dopad na možnost členů těchto organizací získat zaměstnání ve veřejném sektoru nebo pořídit si zbrojní průkaz.
BfV tvrdí, že mládežnická organizace BfV prokazatelně znevažuje demokratický systém Spolkové republiky. Podle kontrarozvědky uskupení také cíleně vylučuje ze společnosti německé občany z přistěhovalecké komunity, a lidi mimoevropského původu označuje dokonce jako v zásadě neintegrovatelné.
AfD má 80 poslanců
AfD vznikla v roce 2013 jako euroskeptická strana, která odmítá společnou evropskou měnu a evropskou integraci. Později se názorově posunula dále doprava, načež se stala nejúspěšnější krajně pravicovou stranou v Německu od konce války. Dnes má ve 736členném bundestagu 80 poslanců.
Její preference se v nynějších průzkumech pohybují mezi 15 a 17 procenty. AfD těží také z nespokojenosti Němců s cenami energií a odmítá vojenskou pomoc SRN Ukrajině.
Trapas rozhádané AfD. Podala dvě kandidátky, vykoledovala si zákaz účasti v místních volbách
