Článek
„Konečně zlom. Padlo rozhodnutí o prvních exhumacích polských obětí UPA. Děkuji ministrům kultury Polska a Ukrajiny za dobrou spolupráci. Čekáme na další rozhodnutí,“ napsal Tusk na sociální síti X.
Tusk o den dříve kritizoval opozičního kandidáta na polského prezidenta Karola Nawrockého za vyjádření, že vstup Ukrajiny do NATO a Evropské unie není možný bez zúčtování s minulostí. Vstup Ukrajiny do EU souhlasem s exhumacemi ale dříve podmiňoval i Tuskův koaliční spojenec, šéf lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Spor mezi Varšavou a Kyjevem o zákaz pátrat a exhumovat ostatky polských obětí válek a konfliktů na ukrajinském území trvá od jara 2017. Zákaz tehdy vydaly ukrajinské úřady v reakci na odstranění pomníku UPA v jedné obci na východě Polska. Spor se snažili řešit politici. Loni v listopadu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski po setkání se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou na sociální síti X uvedl, že Ukrajina povolila exhumaci ostatků polských občanů.
Český Malín byl vypálen po krvavé neděli na Volyni
Ukrajina po celou dobu neměla žádný problém s exhumacemi vojáků německé armády, zabitých a pohřbených na jejím území za druhé světové války, píše list Rzeczpospolita. A dodává, že dosud byly nově pohřbeny ostatky zhruba 100 000 vojáků wehrmachtu.
Polsko tvrdí, že na Volyni, která bývala součástí předválečného Polska, ukrajinští nacionalisté zabili desítky tisíc Poláků. Při odvetných akcích polského odboje přišly o život i tisíce Ukrajinců. Polský parlament uznal masakry spáchané UPA za „etnické čistky nesoucí rysy genocidy“. Ukrajina toto tvrzení nepřijala a často o volyňských masakrech hovoří jako o součásti konfliktu mezi Polskem a Ukrajinou, který zasáhl oba národy.
Oběťmi se na Volyni v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Přesný počet obětí není znám, historici odhadují, že o život přišlo 50 000 až 120 000 Poláků, včetně žen a dětí.
Masakr na Volyni stále štěpí Polsko a Ukrajinu
