Článek
„V letošním prvním pololetí, kdy EU předsedalo Rumunsko, se mezistátní jednání v této věci nikam nepohnula,“ řekl Právu bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který se ve věci angažoval.
„Nezbývá než doufat, že nynější finské předsednictví to nebude zcela opomíjet. Podmínkou zavedení celoevropského času totiž je, že se na něm všechny členské země shodnou. A k tomu je daleko,“ dodal.
Mám obavu, že potřebné koordinace se do roku 2021 nepodaří v EU dosáhnout
Podle původních představ měl být celoroční čas zaveden v Evropské unii už letos. Tak brzký termín se ukázal být zcela nereálným.
Změna času: Kdy a proč se střídá zimní a letní čas?
Pro zachování změny času bylo jen Řecko a Portugalsko, další země se rozcházely v názoru, zda má trvale platit přirozený čas (někdy nepřesně označovaný za zimní), či letní čas.
„Že by měl být celoroční čas v roce 2021 zaveden, sice europarlament letos v březnu odhlasoval, konkrétní podobu však nechal na jednotlivých státech. To nejde bez koordinace, aby se Evropa nestala pelmelem různých časů. Mám obavu, že se to nemusí při nynějším otálení podařit,“ uvedl Svoboda.
Termín je ohrožen
Jednáním o podobě celoročního času je pověřena Rada ministrů dopravy EU. Ta se tím letos ještě nezabývala. „Pokud to nebude mít na pořadu do konce roku, bude termín stanovený Evropským parlamentem skutečně vážně ohrožen,“ konstatoval Svoboda.
A co na to středoevropské země? Česko a Rakousko chtějí zachovat takzvaný zimní čas, Polsko je pro letní, Německo se ještě nerozhodlo a Slovensko čeká na ostatní. Rozdílné názory panují i v dalších částech Evropy.
V někdejším Československu bylo střídání zimního a letního času zavedeno v roce 1979. Zhruba pětina obyvatel má se střídáním času psychické potíže. Změna času z letního na zimní čeká nyní Česko tuto neděli, kdy se ručičky hodinek vrátí ve dvě v noci o hodinu zpět. Spánek se nám tak prodlouží o šedesát minut.