Článek
Yun je zvláštním představitelem Spojených států pro severokorejské záležitosti a zároveň v rámci asijské sekce ministerstva zahraničí působí na jednom z vedoucích postů pro Koreu a Japonsko. Nyní ale oznámil, že v pátek své diplomatické působení ukončí.
„Jedním z mých úspěchů bylo otevření newyorského kanálu brzy poté, co k moci nastoupila administrativa Donalda Trumpa,” řekl Yun. „To umožnilo přímé jednání a přímou komunikaci. Skutečně teď není problém s komunikací,” dodal s tím, že obtížný je spíše přístup v této věci.
Spojené státy a KLDR neudržují žádné formální vztahy, přímý kontakt ale obě země mají pomocí zmíněného newyorského kanálu, což je spojení přes diplomatická zastoupení při OSN v New Yorku.
Napjaté vztahy
Současné vztahy mezi Severní Koreou a Spojenými státy jsou mimořádně vyhrocené, důvodem je severokorejský program vývoje balistických raket a jaderných zbraní. Washington trvá na tom, aby se KLDR tohoto programu vzdala, Pchjongjang to ale odmítá a tvrdí, že jen podniká kroky k zajištění své obrany.
Vrchní představitelé obou zemí si ke konci loňského roku vzájemně vyměnili několik výhrůžek. Zatímco americký prezident Donald Trump mluvil na půdě OSN o „totálním zničení KLDR”, pokud to bude nutné, vůdce Severní Koreje Kim Čong-un kontroval slovy o „nejtvrdších protiopatřeních v historii”. Trump posléze pohrozil tím, že pokud KLDR ohrozí jeho zemi, stihne ji „ohnivá zloba, jakou svět nikdy před tím neviděl”.
Současně si oba nejvyšší představitelé vyměnili několik zdánlivě neškodných urážek, které by ovšem mohly mít katastrofální důsledky. Zatímco Trump o Kimovi hovořil jako o „rakeťákovi”, Kim o Trumpovi jako o „duševně vyšinutém” muži.
Ani poté půtky dlouho nekončily. Pomohla zřejmě až nesmělá oťukávání zástupců obou zemí na olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu. KLDR po těchto „tanečcích” naznačila, že je ochotna o krizi na Korejském poloostrově jednat. A Trump v pondělí prohlásil, že jednání je za určitých podmínek možné.