Článek
"Je v zájmu Bílého domu vydat zprávu v červenci a doufám, že to udělají," řekl Kean. "Nikdo nechce, aby vyšla v září nebo říjnu uprostřed volební kampaně," dodal.
"Nenecháme je zdeformovat naši zprávu," připojil se demokratický místopředseda Lee Hamilton.
Prověření citlivých zpráv před zveřejněním je sice rutinní praxí, která má zabránit odhalení zdrojů zpravodajských informací, ale v tomto případě komise ustavená Kongresem podezírá administrativu, že bude chtít před volbami potlačit případná kritická zjištění.
Bílý dům už totiž odložil například o sedm měsíců zveřejnění jiné kongresové zprávy k 11. září a vymazal z ní zmínky o Saúdské Arábii, napsal list USA Today. Byl proti ustavení nynější komise a svolil k prodloužení její činnosti o dva měsíce až po dlouhém zdráhání.
Prezident George W. Bush teprve pod tlakem minulý týden souhlasil, aby před komisí pod přísahou svědčila jeho bezpečnostní poradkyně Condoleezza Riceová a ta bude muset vyvrátit výpovědi expertů, že vláda před 11. zářím podcenila nebezpečí ze strany al-Kajdá.
Poradce: je to horší než za Nixona
Podle časopisu Time to komisi potvrdil i náměstek šéfa CIA John McLaughlin. Zdroje komise uvedly, že zejména v červnu a červenci 2001 "cítil velké napětí mezi potřebou administrativy pochopit tyto teroristické otázky a jeho vědomím, že jde o urgentní věc".
"Bílý dům je řízen jako soukromá společnost s tím rozdílem, že se nezodpovídá akcionářům, v tomto případě voličům." Ve své nové knize nazvané Horší než Watergate, tajné prezidentství George W. Bushe to napsal John Dean, bývalý právní poradce republikánského prezidenta Richarda Nixona (1969-74). Tvrdí, že tajnůstkářstvím, klamáním a politickým cynismem nynější administrativa předčí Nixonovu vládu.
"Všechny vládní záležitosti jsou v tomto Bílém domě politicky filtrovány. Není to ve veřejném zájmu, ale v zájmu znovuzvolení Bushe," napsal Dean, jenž za podíl na zatajování skandálu Watergate (1972-74) pykal odnětím svobody.
