Článek
Nová klimatická smlouva, o které začnou státy vyjednávat, postaví všechny země pod stejný právní rámec k prosazování emisních závazků. V současné době platí takzvaný Kjótský protokol, ve kterém se některé průmyslové státy zavázaly snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990.
Platnost Kjótského protokolu se prodlouží o pět let
Tímto dokumentem ale nejsou vázány Čína a USA, které patří k největším znečišťovatelům ovzduší. Platnost Kjótského protokolu, která byla stanovena do roku 2012, se podle dosaženého kompromisu prodlouží o pět let.
Delegáti se také dohodli na vytvoření institucí, které budou vybírat, spravovat a rozdělovat desítky miliard dolarů ročně. Peníze budou určeny pro chudé země, aby se vyrovnaly se změnami klimatu a aby připravily své ekonomiky na snížení emisí.
"Ohromný krok vpřed"
Průlom završil 13 dní hektických vyjednávání, která měla podle původního plánu skončit již v pátek. "Učinili jsme ohromný krok vpřed," prohlásila jihoafrická ministryně zahraničí Maite Nkoanaová-Mashabaneová o právně závazném dokumentu, který by měl být vypracován do roku 2015 a nejpozději za dalších pět let by měl platit.
Také šéfka sekretariátu OSN pro změny klimatu Christiana Figuerésová o Durbanu hovořila jako o "historické konferenci". "Společně jsme vyvinuli pozitivní tlak na ty, kteří nátlak trochu potřebují," komentovala výsledek jednání eurokomisařka pro ochranu klimatu Connie Hedegaardová.
Plán snižování emisí vedla Evropská unie, která tvrdě usilovala o to, aby všechny země přijaly emisní závazky. Indie s plánem nesouhlasila a požadovala méně přísná omezení. Svůj postoj vysvětlovala tím, že EU podkopává dosavadní dvacet let starý princip, podle kterého mají rozvojové země menší odpovědnost než vyspělé státy, které znečisťují svou průmyslovou činností ovzduší přes 200 let.