Klíčový svědek v kauze Assange přiznal, že lhal

Oním svědkem je Sigurdur Ingi Thordarson z Islandu, který mezi roky 2010 a 2011 několik měsíců působil ve WikiLeaks jako dobrovolník.

Islandský server Stundin ho popisuje jako sociopata, který byl několikrát odsouzen pro sexuální zneužívání nezletilých a širokosáhlé finanční podvody.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) Thordarsona rekrutoval jako informátora ke kauze WikiLeaks, protože jim namluvil, že je Assangův blízký spolupracovník.

Ve výpovědi, kterou vyšetřovatelům poskytnul a která slouží jako součást žádosti o vydání Assange z Británie do USA, přitom několikrát lhal.

Původně tvrdil, že mu Assange dal za úkol hacknout a ukrást nahrávky telefonních hovorů islandských poslanců, na kterých měly být údajně informace o nesplacených půjčkách poskytnutých islandskou bankou Landsbanki, jejíž krach v roce 2008 odstartoval velkou ekonomickou krizi.

Teď ale serveru řekl, že vše bylo jinak. Assange mu nic nepřikázal a nahrávky do internetového prostoru vypustili přímo whistlebloweři z banky, tvrdí Thordarson.

Dále novinářům ukázal interní komunikaci z doby, kdy pro WikiLeaks pracoval. Ze zpráv plyne, že opakovaně vyzýval hackery, aby vydolovali co nejvíce informací z islandských úřadů. „Konstantně nafukuje svoji skutečnou pozici ve WikiLeaks a popisuje se jako šéf kanceláře, šéf komunikace, dvojka v organizaci, nebo zmocněnec pro nábor,” píše v článku Stundin.

Článek upozorňuje, že neexistují důkazy pro to, že by mu k takovému chování někdo z WikiLeaks dal pokyn. Podle Thordarsona o tom ale Assange věděl. Vzhledem k vratkosti jeho dosavadního vystupování však není vyloučené, že si Thordarson vymýšlí i tentokrát.

V roce 2012 zažalovali WikiLeaks Thordarsona za zpronevěru a finanční podvod. Za obě obvinění byl na Islandu shledán vinným.

Stundin v článku tvrdí, že Thordarsonova výpověď (dnes již popřená) je pro americkou vládu klíčová, protože díky ní může Assange vykreslit jako kriminálníka, a ne jako novináře a vydavatele bojujícího za svobodu slova, kterou chrání první dodatek americké ústavy.

Spojené státy chtějí Assange postavit před soud pro údajné zveřejnění utajovaných informací, čímž porušil Zákon o špionáži z roku 1917. Hrozí mu až 175 let vězení.

Podle tehdejšího islandského ministra vnitra Ögmundura Jónassona dělali Američani všechno pro to, aby šéfa WikiLeaks dostali. „Snažili se v naší zemi využít nástroje i lidi, aby upletli síť, pavučinu, do které by chytili Juliana Assange,” říká.

Třaskavý článek islandského serveru na svém Twitteru sdílel Edward Snowden, whistleblower a bývalý zaměstnanec americké zpravodajské služby v současnosti žijící v ruském exilu. „Tímto proces s Julianem Assangem končí,” napsal stroze.

„Pokud bude Biden (americký prezident, pozn. red.) nadále trvat na vydání vydavatele, na kterého je uvalena žaloba prošpikovaná od shora dolů falešným svědectvím přiznaným jejich vlastním hvězdným svědkem, tak újma na reputaci Spojených států, co se svobody tisku týče, bude trvat generaci. Je to nevyhnutelné,” myslí si Snowden.

Assange v současnosti pobývá v londýnské věznici Belmarsh, kde čeká pro změnu na rozhodnutí o vydání do Švédska, kde čelí podezření ze znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku.

Britská vláda už v minulosti uvedla, že by ho ráda vydala do USA, ale takový krok v lednu londýnský soud z humanitárních důvodů zablokoval.