Článek
Ministři naopak pokročili ve formulaci budoucího uspořádání vojenské spolupráce v rámci unie. Panovala široká shoda kolem návrhu protokolu o tzv. strukturované obranné spolupráci, který má být přiložen k rodící se ústavě.
Do takové spolupráce by se podle textu pustily země, které "chtějí postupovat rychleji a dále" při rozvoji schopností EU, jež jí umožní provádět "i ty nejnáročnější" vojenské operace. Cílem je zajistit, aby EU dokázala i vojensky "hrát svou roli na mezinárodní scéně".
Francouzský ministr obrany Dominique de Villepin označil protokol za "skutečný průlom". Vyložil, že se zrodil z francouzsko-německo-britské iniciativy, přednesené v pátek u večeře. Předsedající Itálie na tomto základě připravila dokument, který se dnes dočkal širokého souhlasu.
Telička: cílem je odstranění drobných problémů
Šéf české diplomacie Cyril Svoboda včera prohlásil, že pokud budou neshody trvat, mohou jednání o euroústavě pokračovat i po prosincovém summitu hlav států a vlád v Bruselu. "Obsah je víc, než čas. Když se ukáže, že dohoda není obsahově přijatelná, tak se může jednat i po summitu," míní Svoboda. "Není důvod, abychom všechno viděli skepticky a bez optimismu. Je tu pořád obrovská vůle dohodnout se," dodal.
Na otázku Práva, zda si myslí, že nicméně dochází k posunu v jednáních, který by ČR vyhovoval, Svoboda odpověděl: "Myslím si, že ano - ale teď si netroufám říci."
Nejvýraznější rozpory v návrhu euroústavy:
- Vytváření kvalifikované většiny pro rozhodování v Radě EU. Podle návrhu z Konventu má být rozhodnutí přijato, pokud se pro ně vysloví nadpoloviční většina států, ve kterých žije více než 60 procent obyvatel unie. Polsko a Španělsko trvají na tom, aby bylo zachováno politické rozvážení hlasů ze summitu v Nice v roce 2000. ČR je připravena se přiklonit na kteroukoli stranu.
- Složení Evropské komise. Většina zemí, vesměs malých, chce být v EK zastoupena hlasujícím komisařem. Menšina, zejména zakládající členové EU, namítá, že příliš početná komise není akceschopná a že komisaři mají hájit jen evropské, nikoli národní zájmy. ČR zásadně trvá na tom, aby všichni mohli do EK vyslat plnohodnotné komisaře.
- Řízení Rady EU. Místo dosavadního půlročního předsednictví jedné země se mají utvářet týmová předsednictví, ve kterých si země rozdělí řízení sektorových rad (ministerských a nižších). Střídat se budou v čele koordinační Rady pro všeobecné záležitosti a mocného úřednického Výboru stálých zástupců (Coreper). Panuje shoda v tom, že unii mají řídit tři země; zbývá domluvit, zda to bude na rok nebo na 18 měsíců.
- Zachování práva veta. Řada integračně naladěných zemí si přeje, aby právo veta zůstalo zachováno jen u minima případů, protože umožňuje jedné zemi zablokovat dalších 24. Další státy trvají na tom, aby mohly vetovat tam, kde cítí silný národní zájem. Pro ČR je to důležité v daňové a rozpočtové oblasti a v zahraniční politice.
- Ministr zahraničních věcí. Tato osoba má koordinovat zahraniční politiku EU a reprezentovat unii navenek. Zároveň má mít jako místopředseda Evropské komise k dispozici její aparát a finance. Spojení "mezivládního" a "nadnárodního" rozměru dělá problémy. ČR je pro to, aby "mezivládní" aspekt převládl.
- Preambule ústavy. Polsko, Španělsko, Irsko, Portugalsko, Itálie prosazují, aby v ní byla zmínka o křesťanských kořenech EU. Česko s nimi souhlasí. Francie, Finsko, Dánsko, Řecko jsou rozhodně proti.
- Revize ústavy. Podle italského návrhu lze ustanovení podrobné třetí části ústavy měnit rozhodnutím kvalifikované většiny v Evropské radě. ČR a další požadují, aby se tato procedura týkala celé ústavy, ale aby se Evropská rada usnášela jednomyslně a poté, co bude znát k dané věci postoje národních parlamentů, které by o návrhu rozhodnutí byly informovány šest měsíců dopředu a měly by možnost ho zmařit.
- Přemosťovací klauzule. Evropská rada má podle návrhu z Konventu právo rozhodnout, že o té či jiné věci se může rozhodovat kvalifikovanou většinou místo povinné jednomyslnosti. Takové rozhodnutí by se přijímalo jednomyslně a podléhalo dodatečnému souhlasu národních parlamentů. Praha nemá podle ministra zahraničí Cyrila Svobody s touto formulí zásadní problém.
Zdroj: ČTK
"Cílem tohoto cvičení bylo vyčistit terén a odstranit z cesty k summitu maximum těch drobnějších věcí," doplnil ministra Pavel Telička, šéf české mise při EU s tím, že Italové přišli s jasnějšími návrhy. Svoboda pak podotkl, že toto "cvičení je dobré, protože vyčistí terén, prokrvuje svaly a okysličuje mozek".