Článek
Dosažení symbolického čísla 100 ratifikací ukazuje, jak velká je ve světě podpora pro myšlenku Kjótského protokolu, uvedla v Bonnu Joke Waller-Hunterová, tajemnice Rámcové konvence OSN pro klimatické změny, do jejíhož programu snižování emisí patří. Dokument však dává už jen deset let na splnění závazků, a to bude leckde náročný úkol, dodala. Vyzdvihla postoj rozvojových zemí, jejichž dobrovolnou účast na snižování emisí, spoluzpůsobujících oteplování atmosféry, označila za příklad globální spolupráce při řešení globálního problému.
Kjótský protokol bude od ledna závazný
Po blízké ratifikaci Ruskem tento klíčový dokument v úsilí o zvrácení globálního oteplování vstoupí počátkem příštího roku v platnost. První podmínka k platnosti protokolu - ratifikace alespoň 55 zeměmi - byla splněna již během roku, k naplnění druhé aby součet emisí oxidu uhlíku účastnických zemí dosáhl nejméně 55 procent celosvětové úrovně z roku 1990 - už chybí poslední krok. Stovka současných signatářů představuje 43,7 procenta emisí. Přistoupení Ruska, které na podzim slíbil prezident Vladimír Putin (Duma má o protokolu hlasovat v polovině ledna) s jeho 17,4 procenta naplní i druhou podmínku a protokol se stane mezinárodně závazným.
USA si ponechaly vlastní přístup
Konference v Kjótu roku 1997 dohodla pro období 2008 - 12 snížení emisí šesti plynů, podílejících se na globálním oteplování, v průměru o pět procent proti úrovni roku 1990. Spojené státy, které dohodu podepsaly, ale loni její ratifikaci odmítly přesto, že jsou s asi 30 procenty největším světovým producentem skleníkových plynů. Prezident George W. Bush to zdůvodnil ohrožením ekonomických zájmů USA a nedůvěrou k existenci skleníkového efektu a slíbil podpořit vývoj nových, šetrnějších technologií. Postoj sklidil mezinárodní kritiku a na dlouhé měsíce otřásl důvěrou států v budoucnost globální spolupráce; po ratifikaci protokolu Evropskou unií a Japonskem se však situace obrátila a USA zůstaly v izolaci. Americký úřad pro energetické informace (EIA) v neděli oznámil, že emise skleníkových plynů v USA za rok 2001 poprvé po deseti letech poklesly, a to o 1,2 procenta. Důvodem poklesu je zpomalení ekonomického růstu, snížení průmyslové výroby a pokles zimních teplot, tedy nikoliv cílená ekologická opatření. Ve srovnání s rokem 1990 jsou emise skleníkových plynů již o 11,9 procenta vyšší.