Článek
"Vrátil jsem, nevzpomínám si, šest, sedm, osm, devět medailí," říká Kerry na záznamu z 6. listopadu 1971 washingtonské televizi WRCTV k protiválečné demonstraci ve Washingtonu před Kongresem v dubnu téhož roku.
Na otázku, jestli také vrátil svoji bronzovou a stříbrnou hvězdu za statečnost a tři purpurová srdce za utrpěná zranění, Kerry, který se po návratu stal protiválečným aktivistou, řekl: "Víc než to, vrátil jsem i ta ostatní."
V rozporu s tím Kerry minulý týden na otázku deníku The Los Angeles Times, zda skutečně zahodil své medaile, řekl, že "nic takového nikdy nenaznačil". Loni v prosinci televizi ABC naopak zdůraznil: "Jsem hrdý na své medaile a vždycky jsem byl."
"Zahazovali jsme symboly," vysvětloval včera v reakci na vzniklou kontroverzi Kerry v ranním bloku televize ABC s tím, že šlo o stuhy a vlastní medaile a že veteráni mezi nimi nečinili rozdíl.
Od dubnové demonstrace 1971 však s Kerrym šla legenda, že přes plot Kongresu hodil právě i vlastní medaile. Poprvé tuto pověst veřejně korigoval v roce 1984, kdy se rozhodl kandidovat do Senátu a ucházel se o podporu odborů, jimž se nelíbilo, že se tak měl zachovat.
Kerry vysvětloval, že se svými stuhami zahodil medaile dvou veteránů, kteří se nemohli protestu zúčastnit. Jak tehdy napsal list The Boston Globe, Kerry prý dokonce pozval odborové předáky k sobě domů, aby jim vyznamenání ukázal. Přiznal se k nim hrdě i v roce 1988, zatímco o osm let později opět listu The Boston Globe řekl, že zahodil jen stuhy, a ne medaile, protože "neměl čas pro ně zajet domů".
Kerry možná chtěl před 33 lety vypadat jako radikálnější odpůrce války, než ve skutečnosti byl. V každém případě jeho lavírování mezi dřívějšími a pozdějšími výroky a jeho obhajoba válečných i protiválečných zásluh zároveň nahrává republikánskému týmu, který se jej snaží vypodobnit jako nestálého politika, který nemůže zemi nabídnout pevné vedení.
