Kazetová munice určená pro Ukrajinu může selhávat ve více než 14 procentech a ohrožovat civilisty, varuje The New York Times

S touto informací přišel list The New York Times, podle nějž by podíl elementů, které nevybuchnou okamžitě, mohl přesáhnout 14 procent. Když náměstek ministra obrany Colin Kahl v pátek novinářům oznamoval, že USA kazetovou munici Ukrajině poskytnou, řekl, že jde o munici, která byla v letech 1998 až 2020 „pětkrát testována“. Její přesné označení Kahl neuvedl s tím, že jde o utajovanou informaci.

The New York Times ale napsal, že toto období prověřování se časově kryje s testováním munice s označením M864 a že jde o podobnou munici, kterou americká armáda používala při operacích v Iráku začátkem 90. let minulého století.

Podle citovaného deníku mají náboje M864 stejně jako jejich „irácká verze“ ráži 155 milimetrů a mají v sobě 72 menších granátů. Pentagon tehdy uváděl, že procento selhání u této munice bylo „nepřiměřeně vysoké“, načež jejich výroba byla v roce 1996 ukončena, napsal dále The New York Times.

Plukovník americké armády ve výslužbě Al Vosburg, jenž byl vyškolen na likvidaci nevybuchlých součástí kazetové munice, k tomu řekl, že proces čištění oblastí zasažených tímto druhem granátů bude trvat dlouho. Ukrajinské úřady po jejich nasazení budou muset varovat obyvatelstvo před kontaktem s touto municí, která může být rozptýlená až 32 kilometrů od cíle.

Podle Vosburga bude nutná informační kampaň pro obyvatele, kteří se budou vracet do oblastí, kde byla munice použita a kde může být mnoho nevybuchlých granátů. „Vyčištění bude vyžadovat hodně úsilí,“ řekl Vosburg.

Ukrajinci již uvedli, že k použití kazetových bomb přijali pět zásad, mezi kterými je také přesná evidence místa zásahu a přednost těchto lokalit při poválečném odminovávání.

Ohlášené dodávky americké kazetové munice na Ukrajinu mezitím kritizoval bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, známý z poslední doby velmi ostrými slovními výpady. Podle něj tím USA chtějí vyprovokovat jadernou válku.

„Umírající dědeček, sužovaný chorobnými fantaziemi, se prostě rozhodl pěkně odejít, vyprovokovat atomový Armageddon a vzít s sebou na onen svět polovinu lidstva,“ napsal Medvěděv na adresu amerického prezidenta Joea Bidena na sociální síti Telegram. Rusko přitom podle četných svědectví kazetovou munici na Ukrajině od počátku své invaze používá.

Kritika ale nepřichází jen z Moskvy. Například generální tajemník OSN António Guterres podle svého mluvčího vzkázal, že si „nepřeje, aby se kazetová munice používala kdekoli ve světě“.

Výhrady projevila i španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Podle ní je legitimní, jestliže se Ukrajina brání, ale kazetové bomby by používat neměla. „Španělsko má vedle pevného závazku vůči Ukrajině také jiný pevný závazek, a sice, že určité zbraně a bomby nemohou být dodávány za žádných okolností,“ řekla ministryně.

Britský premiér Rishi Sunak na volebním mítinku v severoanglickém Selby řekl, že Británie je signatářem konvence zakazující kazetovou munici a že s jejím používáním tedy nesouhlasí. Londýn ale podle něj bude nadále přispívat svým dílem k tomu, aby pomáhala Ukrajině v obraně proti „ruské ilegální a bezdůvodné invazi“.

Podle rakouského ministra zahraničí Alexandere Schallenberga jsou kazetové bomby mezinárodně zavrhovaný muniční systém. „Jako Západ musíme dbát na to, jaké vysíláme signály. Podpora (Ukrajiny) ano - na sto procent. Ale musíme takříkajíc poskytovat tu správnou podporu,“ prohlásil.