Článek
Bangladéš minulý týden zažil více než čtyřicetistupňová vedra, největší za posledních bezmála 60 let. V metropoli Dháka se proto o víkendu sešly stovky lidí, aby se pomodlili za brzký příchod dešťů.
„Modlili se, aby zapršelo. A také za to, aby se ochladilo a měli se jak chránit před vedrem,“ přiblížil Abul Kalam Azad, místní šéf policie.
Nejméně 13 lidí už zemřelo na úpal v Indii a nejméně dva v Thajsku, napsala stanice France24 s odkazem na agenturu AFP.
„Na takové horko nejsme zvyklí“
Podle indických úřadů jsou teploty na severu a východu země o tři až čtyři stupně vyšší, než je běžné. „Na takové horko nejsme zvyklí,“ přiznala 42letá Urmila Das z města Guváhátí. „Normálně u nás od půlky března prší. Ale letos ne,“ přiblížila.
„Každým rokem je stále větší vedro,“ postěžovala si zase Mikako Nichollsová, která žije v Bangkoku. Thajští meteorologové naměřili v západní provincii Tak v půlce dubna 44,6 stupně. A příští týden bude prý hůř.
Horko sužuje i Barmu. „Přes den nemůžu kvůli vedru mnohdy ani řídit,“ svěřil se Ko Thet Aung, taxikář v Rangúnu. I podle něj teploty rok od roku stoupají.
„Letošní rekordní vedra v Thajsku, Číně a jižní Asii jsou jasným klimatickým trendem, který v následujících letech způsobí problémy v oblasti veřejného zdraví,“ konstatoval pákistánský vědec Fahad Sajíd pracující pro německý institut Climate Analytics.
Nejvíce trpí ti nejchudší
„Extrémní vedra, která registrujeme v posledních dnech, zasáhnou nejvíce lidi žijící v chudobě,“ uvedl s tím, že pro ty, kteří „se nemají jak a kde ochladit, můžou být i smrtelná“.
| Globální kumulativní emise oxidu uhličitého za období 1850–2021 |
|---|
| Nejvíce kumulativních emisí CO2 v letech 1850 až 2021, tedy celkových emisí oxidu uhličitého za toto období, mají na svědomí USA (20,3 procenta). |
| O poznání za nimi jsou Čína (11,4 procenta), Rusko (6,9 procenta), Brazílie (4,5 procenta) a Indonésie (4,1 procenta). |
| Poslední dvě země jsou v první pětici zejména kvůli emisím zapříčiněných odlesňováním. |
| Pokud se však vezmou v potaz kumulativní emise na obyvatele v letech 1850–2021, v první pětici nejhorších producentů CO2 jsou v pořadí Nový Zéland, Kanada, Austrálie, USA a Argentina. |
| Například Čína, Indie, Brazílie a Indonésie zde nejsou ani v první dvacítce. |
| Zdroj: britský specializovaný web Carbon Brief |
Klimatické změny ale nejenže nejvíce postihují ty nejchudší – ony chudobu přímo způsobují, varovala Světová banka. Pokud se vlády nepokusí změny klimatu nijak omezit, skončí podle ní během příštích deseti let v chudobě až 130 milionů lidí na planetě.
„Klimatická krize je hluboce nespravedlivá: ti nejchudší k ní přispívají nejméně,“ uvedla instituce. Změny klimatu dopadají nejvíce na nejchudší země světa, které přitom vyprodukují méně než desetinu globálního množství skleníkových plynů, uzavřela.
