Článek
"Je to otázka schopností zpravodajských služeb shromažďovat zdůvodněné a pravdivé informace... Nyní je jasné, že základním problémem CIA bylo, že neměla v Iráku vlastní špióny, kteří by poskytovali věrohodné informace," řekl Kay. Podle něj ale Bushova vláda nevytvářela na analytiky CIA nátlak, aby své zprávy přizpůsobovali plánům Bílého domu.
Na dotaz, zda Bush dluží Američanům vysvětlení rozdílu mezi svými výroky a Kayovými závěry, zbrojní expert odpověděl: "Myslím si, že vysvětlení dluží zpravodajské služby prezidentovi spíš než prezident Američanům."
CIA jeho tvrzení nekomentovala, i když jeden její představitel poznamenal, že Kay sám loni předpovídal, že jeho hledání zakázané zbraně objeví. Kay k tomu poznamenal, že jeho chybné předpovědi v něm především vyvolávají otázku: "Jak jsme se mohli všichni tak mýlit?"
Podle něj se Irák skutečně v letech 2000-1 snažil oživit program jaderných zbraní. Ale důkazy ukazují, že by jeho obnovení trvalo roky, poté co byl v 90. letech z velké části opuštěn.
Ashcroft ohajoval útok
Americký ministr spravedlnosti John Ashcroft na krátké návštěvě ve Vídni obhajoval útok na Irák. Saddám Husajn podle něj představoval pro svět hrozbu i bez zbraní hromadného ničení."Věřím, že všichni chápou, že Saddám Husajn trvale představoval hrozbu od dob první války v Perském zálivu v roce 1991," řekl Ashcroft po jednání se svým rakouským protějškem Ernstem Strasserem.
Ashcroft považoval za varující i pouhé podezření. "Zbraně hromadného ničení, tedy i chemické a biologické, představují velké znepokojení nejen pro Spojené státy, nýbrž pro celé mezinárodní společenství. Svou rezolucí to potvrdila i OSN." konstatoval a zdůraznil, že "se žádný národ nemůže cítit bezpečný před globální hrozbou terorismu".