Článek
Blokáda byla vyhlášena loni začátkem června Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty a postupně se k ní přidaly i chudší Egypt, Bahrajn, Jemen a Maledivy, závislé na silnějších partnerech. Také americký prezident Donald Trump loni krok uvítal.
Jenomže Katar dokázal obratnou politikou vnutit Bílému domu názorový obrat o 180 stupňů. Dauhá využilo přehmaty sousedních lídrů a posílilo obchodní vazby na vlivné Američany. „Finanční likvidita a politická prozíravost zemi pomohly blokádu prakticky rozvrátit,“ podotýká analytik Theodore Karasik.
Saúdové všechny Katařany vyhnali
Šestice zemí sice před rokem přerušila jediné pevninské spojení poloostrova se Saúdskou Arábií, odkud museli narychlo odejít všichni Katařané, dál ale nepokročila. Když blokující země předložily 13 požadavků – mj. skoncovat s vysíláním televize Al-Džazíra i se spoluprací s Íránem – Dauhá vše šmahem odmítlo coby „nerealistické“. I když je Katar sunnitskou zemí tradičně podezřívavou vůči šíitskému Íránu, vyplatila se mu otevřenost vůči tomuto konkurentovi.
Katařanům zahrál do karet fakt, že Washington na jejich území posiluje svou vojenskou základnu al-Udajd. Američané a jejich manželky a děti tudíž musejí létat přes Írán, protože Saúdská Arábie katarským letounům vzdušný prostor uzavřela.
Obchody rychle naplnily regály
Katarské aerolinky si s tím okamžitě poradily – konkurenčnímu Íránu za každý let platí dva tisíce dolarů a bez problémů vozí sem a tam americké vojáky a jejich rodiny.
Třiapadesátiletý Brit Brian Candy dnes s humorem říká, že byl po vyhlášení blokády jedním z prvních, kdo v záchvatu paniky zamířil do obchodu. „V supermarketu jsem byl dřív, než se zpráva o blokádě rozkřikla,“ vzpomíná. Za pár dní však bylo zřejmé, že jediný nedostatek bude ten, který krátkodobě způsobí vystrašení zákazníci.
Turecko a Írán ihned nahradily potřebný sortiment, zejména mléčné produkty, jež do té doby dovážela Saúdská Arábie. „Všichni chvilku vyšilovali, ale pak vláda zamávala kouzelným proutkem a obchody byly opět plné,“ vybavuje si Candy.
O žádné velké kouzlo nicméně nešlo. Katar má na svých 330 tisíc občanů devizové rezervy ve výši 40 miliard dolarů a zahraniční investice až za dalších 400 miliard. Vláda si udržela důvěru zahraničních bank a investorů prostým prohlášením, že udělá vše, aby nikdo nepoznal kvůli blokádě sebemenší změnu v životním stylu.
Pomsta v podobě kanálu Salwá
Zrušen nebyl jeden jediný projekt, dokonce ani skandalizované mistrovství ve fotbale v roce 2022. Jediným problémem Kataru byla otázka, zda se Saúdská Arábie reálně nepokusí svrhnout jeho vládce, emíra Tamima bin Hamada Sáního, absolventa britské vojenské akademie v Sandhurstu. Ten ale nelenil a snažil se vyhovět Američanům, co se protiteroristických požadavků týče.
Oba státy podepsaly příslušné memorandum a Bílý dům konstatoval, že došlo k reálnému pokroku. Letos v dubnu šéf Bílého domu dokonce přijal bin Hamada Sáního v Bílém domě a chlubil se, že jsou přátelé ještě z dob, kdy nebyl v politice. „Je to velký gentleman. Doma ho milují. Je tam velmi populární,“ vychvaloval emíra prezident Trump.
Katarská elita sice ví, že izolace hned tak neskončí, ale také ví, že má na nejvyšších místech nové a vlivné přátele. Může se tudíž jen usmívat nad nynějším pokusem Saúdské Arábie o pomstu v podobě zřízení kanálu Salwá mezi Arabským poloostrovem a Katarem. Kanál by fakticky udělal z nevelkého emirátu ostrov.
Tendr na vykopání kanálu Rijád ohlásil na tyto dny. Má jít o 60 kilometrů dlouhou, 200 metrů širokou a až 20 metrů hlubokou vodní cestu za 746 miliónů dolarů (16,6 miliardy korun).