Článek
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že 43 z čínských letounů překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, jež odděluje Tchaj-wan od Číny. Peking tak pokračuje ve vojenských aktivitách poblíž ostrova, který komunistická Čína považuje za součást svého území a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan, který má demokratické zřízení, v posledních letech čelil trvale sílícímu tlaku ze strany Číny.
Čína uvedla, že v neděli prováděla nácvik palebných úderů na moři a ve vzdušném prostoru kolem Tchaj-wanu v reakci na neupřesněnou provokaci ze strany Tchaj-peje a Spojených států. Podle Tchaj-wanu cvičení ukazuje, že Peking ničí mír v regionu a snaží se zastrašit tchajwanský lid.
Čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu v reakci na „provokaci“

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v pondělí ráno na vojenské ceremonii zopakovala, že Tchaj-wan musí posílit své obranné schopnosti kvůli „pokračující expanzi autoritářství“, ale o poslední vojenské aktivitě Číny se nezmínila.
Už v srpnu Čína uskutečnila u ostrova rozsáhlé vojenské manévry, aby vyjádřila nelibost nad návštěvou předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji. V sobotu Čína kritizovala nový americký obranný zákon, který posiluje vojenskou pomoc USA Tchaj-wanu.
Tchaj-wan se po potvrzení Si Ťin-pchinga ve funkci bojí dalších provokací
